Trump si se šéfem Kremlu telefonoval více než hodinu, oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina vpádem do sousední země před téměř třemi roky. Trump si poté telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později americký prezident oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii. Ministři zahraničí několika evropských zemí následně uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.
Telefonát odráží specifický přístup Donalda Trumpa k zahraniční politice, ve které vždy klade zásadní důraz na osobní kontakty se světovými lídry, a to včetně vůdců nedemokratických režimů, jako je Rusko, podotkl Dopieralla. Úplné vynechání Evropy z jednání ale nepředpokládá. Už vzhledem k tomu, že americký ministr obrany Pete Hegseth při návštěvě Evropy tento týden prohlásil, že Evropa do budoucna musí mnohem více investovat do své vlastní obrany a nespoléhat se tolik na Spojené státy ve věci garance bezpečnosti, poznamenal.
Hegseth podle politologa zároveň ubezpečil spojence o pevnosti spojeneckých svazků v rámci Severoatlantické aliance (NATO). V tuto chvíli nevíme ani to, kdy jednání začnou, ani jeho parametry či účastníky. Evropské členské státy NATO budou nepochybně lobbovat americkou administrativu za to, aby byly zapojeny, a zároveň, aby zásadní jednání a následná rozhodování neprobíhala bez zapojení Ukrajiny samotné, dodal Dopieralla.
Podle Kopeckého ale telefonát mezi Trumpem a Putinem ukazuje, že podmínky ukončení Putinovy války na Ukrajině budou formulovat primárně Spojené státy a země, která agresi podnikla. Trump sdělil, že s Putinem bude na hledání řešení 'velmi úzce spolupracovat'. Evropa, členské země NATO a Ukrajina samotná v tuto chvíli jen přihlížejí, míní.
Připomněl, že v reakci na telefonát se už lídři zemí Evropské unie hlasitě ozývají s tím, že trvalý mír bez jejich zapojení do vyjednávání a bez důstojné a silné pozice Ukrajiny v nich není možný. Pokud by mělo být řešení dojednáno jen Ruskem a USA, Ukrajina ho jen stěží přijme, doplnil Kopecký.
Podle Kozáka Trump preferuje přímé osobní jednání se silnými vůdci. Dokud budou Evropané a Ukrajinci závislí na americké vojenské pomoci, nezbyde jim než se podřídit tomu, co Trump s Putinem vyjednají. Evropské i ukrajinské postoje budou v rámci jednání hrát určitou roli, ale ne tu nejdůležitější, míní.
Trump chce podle něj válku a americkou podporu ukončit, proto je ochoten učinit i ústupky Putinovi. Na dotaz, zda kroky nevedou k nové mnichovské dohodě, uvedl, že to by nastalo pouze tehdy, pokud se nepodaří vyjednat uspořádání, které by zabránilo Rusku podnikat další agresivní kroky proti svým sousedům. Podle Dopierally v tuto chvíli srovnání s Mnichovem rozhodně není namístě, neboť ihned po telefonátu Trumpa s Putinem následoval hovor americké a ukrajinské hlavy státu.
Kateřina Březinová, vedoucí iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha, ČTK řekla, že telefonát Trumpa s Putinem může značit zásadní obrat ve vztazích mezi oběma zeměmi. Dohodli se, že zahájí jednání o ukončení války, přislíbili si vzájemnou státní návštěvu, debata se dotkla i bilaterální ekonomické spolupráce, vyjmenovala.
Skutečnost, že prezident USA hovořil s Moskvou dříve než s Kyjevem, podle Březinové stvrzuje zásadní obrat Spojených států od zahraničněpolitické linie minulého prezidenta Joea Bidena, který sliboval stát při Ukrajině, jak dlouho to bude potřeba, a přitvrzoval sankce proti Rusku.
Situace se rychle vyvíjí a zatím není zřejmé, do jaké míry bude k jednání o ukončení války přizvána napadená Ukrajina. Nicméně i pokud USA jednostranně ukončí vojenskou, diplomatickou a zpravodajskou podporu Kyjevu, nevěstí to nic dobrého pro Ukrajinu, ani pro její evropské spojence, dodala Březinová.
