O funkci, kterou nyní zastává Egils Levits, se ucházeli tři kandidáti, nikdo z nich přitom podle agentury AP nebyl jasným favoritem. Největší šance stanout v čele země, která sousedí také s Ruskem a Běloruskem, měl právě Rinkévičs a podnikatel a architekt Uldis Píléns. Opozice do volebního klání vyslala aktivistku Elínu Pintoovou, která se zasazuje o záležitosti Lotyšů žijících v zahraničí.
Lotyšský prezidentský úřad je do značné míry ceremoniální funkcí a hlava státu v zemi, kde téměř třetina obyvatel hovoří rusky, působí především jako názorový vůdce a sjednocující autorita, poznamenala AP. Prezident zastupuje Lotyšsko v zahraničí, je vrchním velitelem ozbrojených sil, podepisuje zákony, jmenuje předsedu vlády a mimo jiné má také právo rozpustit parlament.
Levits, jenž v čele zhruba dvoumilionového Lotyšska stojí od roku 2019, se rozhodl mandát neobhajovat. Dlouholetý šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs se podle AP těší ve vlasti popularitě a je silným zastáncem Ukrajiny, která se už 15 měsíců brání ruské vojenské agresi.
