Vznik seznamu československých odbojářů popravených v Plötzensee nebyl snadný

Berlín - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 613 československých odbojářů. K tomuto počtu ve svém výzkumu ve spolupráci s německými odborníky dospěl český historik Jan Boris Uhlíř, který se událostem v Plötzensee dlouhodobě věnuje. Práce na seznamu ale nebyla jednoduchá a některé zavražděné navíc považoval Berlín za německé odpůrce nacismu, nikoli za československé.

Redaktor RN 21.07.2023 10:54:00 3x
Vznik seznamu československých odbojářů popravených v Plötzensee nebyl snadný

Hodnocení

100%

Jména všech popravených v Plötzensee jsou známá, řekl Uhlíř v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem o lidech, kteří nacisté v berlínské věznici popravili. To potvrdil i šéf Památníku německého odboje Johannes Tuchel. Nelze tedy očekávat, že by historikové zjistili nějaká nová jména, přesto se ale může stát, že díky dalšímu výzkumu se národní seznamy obětí ještě změní.

Není to vyloučeno. Ale nebude to dramatická změna, budou to jednotky, řekl Uhlíř o případných úpravách českého seznamu. Do konce druhé světové války zavraždili nacisté v Plötzensee přes 2800 vězňů více než dvaceti národností. Smrt zde nalezlo 667 československých občanů, z toho zmíněných 613 za protinacistický odboj.

To, jak se český seznam postupně měnil, ukazují starší statistiky. Například Ústav pro studium totalitních režimů na svém webu s odvoláním na údaje z roku 2002 uvádí 677 popravených Čechoslováků. V tomto seznamu je podle Uhlíře řada nepřesností a chyb. Třeba tam jsou lidé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, ale zemřeli ještě před popravou, pak jsou tam smícháni odbojáři a lidé, kteří se dopustili klasických trestných činů. To znamená, že třeba ukradl dvě konzervy z rozbitého obchodu po náletu. Za plundrování byl odsouzen k trestu smrti, řekl historik. Společně s německými kolegy tak vypracoval zcela nový seznam, ale ani jeho vznik nebyl bezproblémový.

Dokonce jsme se někdy i přeli o národní příslušnost těch lidí. Měl jsem tam asi šest nebo osm osob, které byly považovány za Čechy, i když s německými jmény, a německá strana říkala, že ty patří opravdu k nim, takže jsme je ze seznamu vyjmuli, řekl Uhlíř. Práce na něm byla věc poměrně nejednoduchá. Jsou tam i lidé, kteří byli popraveni nikoli v souvislosti s odbojem, ale byli to sudetští Němci, kteří samozřejmě dostali při vtělení Sudet k Říši říšské občanství a které si potom gestapo vytipovalo jako bývalé informátory a spolupracovníky naší vojenské zpravodajské služby. A za tuto spolupráci s českou stranou byli posléze pověšeni, uvedl.

Ten seznam je prostě nesmírně v tomto ohledu rozmanitý, je rozmanitý i sociálně. Hovořil jsem o tom, že je to od pologramotných zemědělských dělníků až po profesory vysokých škol. Upřímně přiznávám, že naše učebnice o této problematice nehovoří, a myslím si, že by se o tom měly učit děti již od plenek, řekl Uhlíř, který upozorňuje na nedostatečný český zájem o téma odbojářů popravených v Německu.

Ačkoli jsou seznamy zavražděných československých odbojářů sociálně pestré, jistá pojítka lze přece jen vystopovat. Tím nejviditelnějším je členství v tělocvičném spolku Sokol. Uhlíř, který rovněž působí v České obci sokolské, řekl, že nezná jinou organizaci, která by za předválečného Československa byla tak vlastenecky orientovaná. Vlastenectví pak po obsazení země nacistickým Německem mnohé sokoly zavedlo na popraviště.

Myslím si, že to pochází z toho, že oni to brali jako určitou snad i pohanu, řekl Uhlíř o sokolském postoji k německé okupaci. Sokolskou obec nařídil rozpustil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který rovněž zlikvidoval špičky organizace. Vedení Sokola skončilo v Terezíně a následně v koncentračním táboře v Osvětimi. Podporu československým parašutistům tak podle Uhlíře vnímali sokolové jako určitou krevní mstu.

Odpor sokolů je podle Uhlíře výjimečný i v tom, že nebyl omezen jen na čistě sokolský odboj. Prošli všemi organizacemi odboje, přes Obranu národa samozřejmě, Zemský národní výbor, Politické ústředí, Petiční výbor Věrni zůstaneme, všude byli sokolové, řekl. My máme dneska kartotéku, která obsahuje více než 5000 jmen lidí, členů ČOS (Československé obce sokolské), kteří nepřežili. Budeme je na podzim také prezentovat, řekl.

Popravám v Plötzensee se věnuje česko-německá výstava, která začala tento týden a která potrvá do konce října. Rozdělena je na dvě části, německá s názvem Krvavé noci v Plötzensee se věnuje hromadným popravám 250 vězňů oběšením na počátku září 1943 a česká je pojmenovaná České oběti Plötzensee. Českou výstavu si budou moci prohlédnout také návštěvníci v Česku, a to na přelomu září a října v Poslanecké sněmovně v Praze.

Zdroj: ČTK
Ohodnoťte počtem hvězdiček.