O šesti desítkách opatřeních ke konsolidaci veřejných financí jednali ve středu koaliční lídři, ale jednání neuzavřeli a pokračovat v něm budou příští týden. Konkrétní opatření chce koalice představit do poloviny května. Konsolidační balíček by měl snížit strukturální deficit asi o procento HDP, tedy asi o 70 miliard korun.
Daňová brzda má představovat horní limit složené daňové kvóty. Po jeho dosažení už nebude stát moci zvyšovat daně. Vzhledem k tomu, že aktualizované programové prohlášení z března 2023 již pravidlo daňové brzdy neobsahuje, žádám vás o potvrzení mého předpokladu, že to znamená, že koalice plánuje razantní zvýšení daňového břemene v České republice, napsala Schillerová.
Fiala odpověděl, že záměr zavést dluhovou brzdu vypadl z aktualizovaného programového prohlášení kvůli nutnosti zavést toto opatření jako ústavní zákon. Na to ale vládní koalice nemá dostatek hlasů, protože ve Sněmovně představuje ústavní většina 120 poslanců a vládní kluby mají jen 108 poslanců. Dohoda s opozicí, včetně hnutí ANO, je podle Fialy nemožná. Nemožnost takové dohody podle něj dokazuje průběh většiny schůzí Sněmovny.
V další z interpelací žádá Schillerová premiéra, aby jí objasnil své skutečné záměry směřující ke zvýšení odvodové zátěže živnostníků. Apeluje na něj, aby od tohoto záměru upustil. Uvádí, že Česko patří mezi několik málo zemí, které se propadly do recese a připomíná lednový pokles maloobchodních tržeb o 7,7 procenta. Vaše vláda v této situaci hodlá ordinovat české ekonomice dramatické škrty na příjmové a výdajové straně, aniž by jakýmkoli způsobem podporovala investice a ekonomický výkon a růst, který představuje budoucí daňové příjmy, píše Schillerová ve své interpelaci.
Souhlasím s Vámi, že celková hospodářská situace není lehká, odpověděl Fiala. Poukázal však na to, že od druhého letošního čtvrtletí předpokládají odhady opětovný růst ekonomiky a že mezičtvrtletní pokles ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí odpovídal vývoji v Německu. Podle údajů Českého statistického úřadu klesl hrubý domácí produkt v posledním loňském čtvrtletí proti třetímu čtvrtletí o 0,4 procenta.
Těší mě vaše nově nabytá starost o živnostníky a drobné podnikatele, která je při zpětném pohledu na Vaše kroky během vlády hnutí ANO mimořádně překvapivá, napsal premiér Fiala. Věřím, že Vám tento zájem zůstane i v budoucnu, dodal.
Premiér v odpovědi, která do Sněmovny doputovala 12. dubna, uvádí, že konkrétní opatření důchodové reformy a konsolidačního balíčku se stále projednávají v rámci vládní koalice a následně je koalice prodiskutuje s opozicí i sociálními partnery. Odvody osob samostatně činných mezi analyzovaná opatření bezpochyby patří. Důvodem jsou zejména nízké důchody těchto osob, což má za důsledek jejich větší využívání sociálního systému v seniorském věku. Pokud budou některá z analyzovaných opatření přijata, jejich cílem bude právě zvýšení starobních důchodů OSVČ (osob samostatně výdělečně činných), stojí v odpovědi.
Hospodářské noviny napsaly 12. dubna, že ministerstvo práce plánuje postupné zvyšování důchodového pojistného pro živnostníky. Měsíční odvod by se jim měl zvedat každý rok asi o 600 korun. Opatření se má týkat především živnostníků odvádějících minimální sociální pojištění.
