Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
ČNB zároveň mírně zhoršila odhad celkového zadlužení vládního sektoru pro letošní rok na 44,1 procenta HDP, když v květnu předpokládala 44 procent. Loni bylo zadlužení 44,2 procenta HDP. V příštím roce se podle prognózy centrální banky zadlužení mírně sníží na 44 procent HDP, v roce 2025 dále klesne na 42,7 procenta HDP.
Centrální banka ve své predikci také předpokládá, že růst nominálních mezd letos zrychlí na 8,7 procenta z loňských 5,7 procenta. V reálném vyjádření ale mzdy poklesnou o dvě procenta, protože nominální růst nepřekoná inflaci. Bude to druhý pokles v řadě po loňském propadu reálných mezd o 8,4 procenta. K růstu se reálné mzdy vrátí v příštím roce, kdy by se měly zvýšit o 5,6 procenta. V nominálním vyjádření by měly růst o 7,8 procenta.
Stále nízká nezaměstnanost bude do budoucna podporovat vyjednávací sílu zaměstnanců, kteří budou usilovat o obnovení svého podílu na příjmech v rámci celé ekonomiky. Rychlý růst mezd proto bude odeznívat jen pozvolna, avšak dezinflační proces to již nezlomí, konstatovala ČNB v úvodní kapitole zprávy o měnové politice.
Podíl nezaměstnaných podle metodiky Úřadu práce ČR by měl letos vzrůst na 3,6 procenta z loňských 3,4 procenta, uvádí prognóza ČNB. Nezaměstnanost by se měla mírně zvyšovat i v dalších dvou letech, když v roce 2024 by měla dosáhnout 3,9 procenta a o rok později čtyř procent.