Výzkum: Za rozdíl ve výdělcích žen a mužů může ze 30 pct rodičovství

Praha - Za rozdíl ve výdělcích žen a mužů v Česku může ze 30 procent rodičovství. Pracovní nasazení může za tři procenta výdělkové propasti. Nejvyšší hodinové výdělky mají otcové dvou dětí, nejnižší naopak matky se dvěma potomky a bezdětné ženy. Hlavní výsledky tříletého výzkumného projektu o genderových rozdílech v odměňování dnes na konferenci v Praze představily jeho autorky ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Garantem projektu je ministerstvo práce. Ženy v Česku vydělávají v průměru zhruba o 15 procent méně než muži, na stejných pozicích o desetinu.

Redaktor RN 01.06.2023 13:45:00 3x
Výzkum: Za rozdíl ve výdělcích žen a mužů může ze 30 pct rodičovství

Hodnocení

100%

Výzkumný tým využil údaje z informačního systému o průměrném výdělku. Největší rozdíly odměňování žen a mužů jsou od 35 do 44 let. V tomto věku ženy vydělávaly v průměru o pětinu méně než muži, na stejných pozicích o desetinu. Nejnižší průměrný výdělek byl na pracovištích s vysokým podílem žen. Ženy tvořily většinu pracovníků ve zdravotnictví, administrativě či v ubytovacích službách. Prozkoumání výdělkové propasti neboli Gender Pay Gapu (GPG) umožnily informace z průzkumu, do něhož se zapojilo 1119 lidí od 20 do 55 let. Expertky srovnávaly výdělek před a po očištění o vzdělání, pozici, odvětví či velikost úvazku. Zjišťovaly i rozdíl u běžného zaměstnání na neurčito ve srovnání s prací na určito, na dohodu a jako OSVČ. Zohlednil se počet dětí.

Ukázalo se, že 30 procent Gender Pay Gapu vysvětluje rodičovství. Je to velmi významný faktor, který osvětluje, kde vznikají rozdíly v odměňování mužů a žen, uvedla jedna z autorek Marta Vohlídalová.

Pracovní nasazení s rozsahem úvazku či přesčasy může za tři procenta rozdílu ve výdělku. Ze 24 procent roli hraje vzdělání, obor, pozice, práce ve veřejném či soukromém sektoru či typ smlouvy. Za 30 procenty je pak počet dětí. Zbývající dvě pětiny GPG zůstaly bez vysvětlení.

Autorky porovnávaly také výdělky bezdětných a rodičů s jedním a dvěma dětmi. Za základ vzali odměnu bezdětných mužů. Ve srovnání s nimi na tom byli nejlépe otcové dvou dětí. Vydělávali o desetinu víc než muži bez potomků. Následovali muži s jedním dítětem. Nejhůř na tom naopak byly matky dvou dětí. Pobíraly zhruba o 15 procent míň než bezdětný muž.

U práce na určito, dohodu či u OSVČ nejvíc vydělávali otcové, a to až o 30 procent víc než bezdětní muži. Vědkyně to vysvětlují tím, že mezi dohodáři a živnostníky bývají často specialisté, a to třeba z oboru informačních technologií. Příjmy bezdětných mužů a bezdětných žen či matek se pak příliš nelišily. Ze zaměstnanců nejvíc pobírali otcové dvou dětí, nejméně bezdětné ženy a matky dvou dětí. Měly téměř o pětinu méně než muži bez potomků.

Česko dlouhodobě v mezinárodních srovnáních rovných šancí pro muže a ženy končí na spodních příčkách. Mezi hlavní důvody patří malý podíl žen na rozhodování a GPG. Výzkum z roku 2020 ve 26 evropských zemích ukázal, že největší rozdíly jsou v zemích s nejdelší rodičovskou, tedy vedle ČR na Slovensku a v Maďarsku. Vliv tak má i nastavení rodinné politiky, podotkla Vohlídalová.

Zdroj: ČTK
Ohodnoťte počtem hvězdiček.