Hnutí SPD v Pardubickém kraji získalo jedno poslanecké křeslo pro svého lídra Jana Hrnčíře, jenž obdržel 1221 preferenčních hlasů, zatímco druhý Milan Chaloupecký jich měl podle Českého statistického úřadu pouze 1133. Chaloupecký následně ve volební stížnosti zpochybnil Hrnčířovo zvolení, právě s ohledem na relativně malý rozdíl v preferenčních hlasech.

Volební senát bude ověřovat, zda v některých uvedených okrscích volební komise správně sečetly preferenční hlasy udělené pro tyto dva kandidáty, uvedla Dostálová.

Chaloupecký uvedl, že hlasy se na jeho popud přepočítávají v městském obvodě III v Pardubicích, Chrasti a Rosicích na Chrudimsku, Zámrsku na Orlickoústecku, Hrochově Týnci, Vápenném Podolu a v Seči na Chrudimsku. Reagoval jsem na podněty svých přátel a známých, kteří mě k tomu vyzývali. Před volbami jsem získával silnou zpětnou vazbu, že dostanu jejich hlas, že chtějí kandidáta z jejich regionu, řekl ČTK Chaloupecký.

Na soud se obrátili také například Piráti, a to kvůli okrsku 28 v Blansku, kde podle oficiálních výsledků nezískali žádný hlas, což pokládají za nepravděpodobné. Soud si od Pirátů vyžádal další podklady, zejména čestné prohlášení jejich člena, který tvrdí, že stranu v okrsku volil. Stížnost podalo také hnutí Česká republika na 1. místě!, které volby nepokládá za legitimní. Tvrdí, že volební komise nezapočítávaly hlasy pro hnutí, které navíc nemělo rovný přístup do médií.

Jedna z voličských stížností poukazuje na situaci ve Slušticích u Prahy. Motoristé tam podle oficiálních výsledků nezískali žádný hlas. Volič to pokládá za nepravděpodobné. Nastoluje otázku, zda při zápisu výsledků nedošlo k záměně s kandidátkou České suverenity sociální demokracie, která si ve Slušticích připsala 6,7 procenta hlasů, zatímco celorepublikově měla jen 0,18 procenta.

Dnes soud zamítl stížnost muže z Kladenska, jenž zpochybnil zvolení všech poslanců SPD. Poukázal na to, že hnutí SPD ve volbách fakticky utvořilo koalici se Svobodnými, Trikolorou a PRO, a potřebovalo tedy překročit zvýšený jedenáctiprocentní práh pro vstup do Sněmovny. NSS ale s odkazem na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu konstatoval, že nešlo o koalici. SPD tak stačilo získat pět procent hlasů.

Z rozhodnutí je evidentní, že NSS nebude otázku skrytých koalic posuzovat jinak než ústavní soudci, kteří jako klíčové kritérium vnímali to, zda se spolupracující strany za koalici samy prohlásí, anebo nikoliv.