Titul Spravedlivý mezi národy udílí jeruzalémský památník obětí holokaustu Jad Vašem lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války nezištně pomáhali pronásledovaným židovským obětem nacistického režimu.
Myslela jsem na ten moment mnohokrát ve svém životě, na chvíli, kdy naše rodina zaklepala na dům Čepkových... pan Čepek neřekl ne, neřekl, že si to musí rozmyslet, řekl jen ano. Riskoval svůj život a život své rodiny, aby zachránil moji rodinu. Není dost slov v žádném jazyce na světě, abychom dost Čepkovým poděkovali, řekla dnes Francine Gersteinová, vnučka těch, kdo u Čepkových našli azyl pro sebe a své děti. Připomněla, že její rodina se snažila neúspěšně kontaktovat Čepkovy od 60. let inzeráty v novinách i přes Červený kříž; podařilo se to až jí samotné před několika lety.
Ti, kteří by si tu dnes zasloužili být, mezi námi už bohužel nejsou, pro nás je veliká čest aspoň zprostředkovaně prezentovat jejich lidskost a statečnost, řekla dnes vnučka Čepkových Alena Drmolová. Uvedla, že její rodina zná příběh dlouho, babička o těžkém životě na Volyni a hrůzách války vyprávěla. Cítíme velikou hrdost a obdiv k tomu, jak se zachovali, uvedla Drmolová.
Azariová řekla, že jako ambasadorka na Ukrajině a v Polsku se ceremoniálu předávání titulu Spravedlivý mezi národy účastnila často. Díky příběhu rodiny Čepkových jsem se dozvěděla o životě Čechů na Volyni a o zásadní roli, kterou sehráli během šoa. Nedokážu plně pochopit velikost toho, co Čepkovi a lidé jako oni dokázali udělat, řekla dnes izraelská velvyslankyně.
Podle kanadské velvyslankyně Ayeshi Rekhiové byla rodina Čepkových jakýmisi světelnými majáky v temnotě druhé světové války. Statečné činy nebyly výsledkem povinnosti, ale hlubokého soucitu a empatie. Víra v přirozenou hodnotu každé lidské bytosti z nich činí skutečné hrdiny, uvedla. Při uctění rodiny Čepkových si připomínáme i památku všech obětí holokaustu, doplnila. Rodina Gersteinových se po roce 1948 dostala do Kanady.
Rodina Gersteinových žila ve městě Luck v polské Volyni nedaleko ruských hranic. Po německé invazi v roce 1941 byli židovští obyvatelé nahnáni do ghetta. Gersteinovým se z něj podařilo uprchnout. Našli práci v polském zemědělském družstvu, kde tehdy ještě Židé mohli pracovat. Později se až do března 1943 ukrývali u polského farmáře, který je poté odkázal na pomoc ve vesnici Ozerany obývané Čechy. Jedné noci v březnu 1943 dorazili do domu sedláka Čepka.
Řekli mu, že jsou Židé, nabídli peníze, ale požadovali přístřeší pro devět lidí. Čepek jich schoval pět a dalším čtyřem poradil hledat úkryt u dalšího českého sedláka. Bohuslav Čepek pak ukrýval přibližně deset měsíců pět členů rodiny Gersteinových v podzemním úkrytu, který pro ně vybudoval pod žlabem ve stodole.
V únoru 1944 Čepek Gersteinovy požádal, aby usedlost opustili, neboť se blížili Rusové, a jejich příchod vnímal pro Židy jako nebezpečný. Chápali jsme, co tím myslel, protože jsme zažili pogromy. Dal nám sáně s koněm, stejně jako to udělal pan Bubeníček pro naše další příbuzné. (...) Válka pokračovala ještě rok a tři měsíce, což pro nás všechny byla ještě horší doba...Měli jsme štěstí, že jsme přežili, uvedla dcera zachráněných Musja Gersteinová, která dnes používá jméno Myrna Sandlerová.
Po válce strávila rodina Gersteinů asi tři roky v jednom z uprchlických táborů v Německu. Tam zemřel otec rodiny Jehošua Gerstein. Nakonec se Gersteinovým podařilo po roce 1948 dostat do Kanady.
Titul Spravedlivý mezi národy má dnes přes 28.000 lidí z 51 zemí, z ČR je to s Čepkovými 125 občanů včetně občanů bývalého Československa.