Jednání se Stanjurou avizovala Decroix po medializaci verdiktu ostravského okresního soudu, který přiznal žalujícímu soudci nárok na dorovnání platu za únor. Rozsudek se opřel o aktuální judikaturu Soudního dvora EU, jež se týká platů polských a litevských soudců. Podle informací ČTK další soudce obdobně uspěl i u Obvodního soudu pro Prahu 10. Na vyřízení čekají desítky dalších žalob. Okresní soud v Děčíně podal v této otázce podnět k ÚS a vláda se k řízení rozhodla připojit jako vedlejší účastník.

Čím déle bude sporná situace trvat, tím větší výdaj to může znamenat pro státní rozpočet. Vedle toho, že každým dnem nabíhají úroky z prodlení, mohou nyní úspěšní soudci podávat žaloby i za další měsíce, čímž budou stoupat náklady soudních řízení.

Kdy se plénum ÚS k problematice vyjádří, není zatím jasné. Šéf soudu Josef Baxa v médiích uvedl, že věc se nebude projednávat přednostně. I vzhledem k aktuálním rozsudkům ohledně porušení evropského práva by ale nyní mohli účastníci řízení u ÚS - například žalovaní předsedové jednotlivých soudů - zažádat o přednostní projednání.

Ministerstvo spravedlnosti v dubnu odhadlo, že pokud by ústavní soudci dospěli k závěru o protiústavnosti zásahu do platů soudců, bude stát muset za letošek doplatit 817,4 milionu korun. Z této částky by 620,3 milionu putovalo k soudcům a zbývajících 197,1 milionu ke státním zástupcům. Odhad vychází z předpokladu, že stát by soudcům a státním zástupcům doplácel platy za letošní únor až prosinec do stejné výše, jakou obdrželi v lednu. Částku by navíc navýšily ještě zmiňované úroky z prodlení, jejichž výši Justiční grémium dříve odhadlo na dalších 20 milionů korun.

Mechanismus výpočtu platu soudců v zákoně od 1. ledna 2025 do 6. března 2025 chyběl, a to kvůli zdržení legislativního procesu. Ačkoliv Justiční grémium pokládá vládní novelu za protiústavní mimo jiné právě kvůli její zpětné účinnosti, předsedové soudů ji jakožto platný právní předpis musí respektovat a vydávat podle ní platové výměry.

Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Vláda však pro většinu letošního roku stanovila platovou základnu napevno, což zdůvodnila rozpočtovými úsporami. Základna tak činí 121.685 korun, jinak by vzrostla výrazněji - přesáhla by 130.000 korun. Na platy soudců jsou navázané i platy státních zástupců.