Na Olšanské hřbitovy dorazili Češi i rusky mluvící účastníci. Nesli rudé vlajky s nápisem KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy) a české vlajky. Skupina aktivistů u vchodu měla ukrajinské vlajky a transparent s nápisem Vítáme delegáty Ruské teroristické federace. Na akci dohlíželi policisté, včetně antikonfliktního týmu.
Účastníci komunistické akce vyzdobili hroby květinami a zemřelé vojáky uctili minutou ticha. Na akci promluvila bývalá poslankyně KSČM a předsedkyně pražského výboru strany Marta Semelová. Mimo jiné vyzvala účastníky akce, aby nereagovali na provokace proukrajinských aktivistů. Piety se zúčastnila i bývalá novinářka Jana Bobošíková, která chce kandidovat do Sněmovny za hnutí Stačilo! (KSČM, ČSNS a SD-SN), někdejší sociálnědemokratický ministr zahraničí Jan Kavan nebo místopředseda KSČM Petr Šimůnek. Mluvčí komunistů a kandidát Stačilo! pro sněmovní volby Roman Roun ve svém projevu tvrdil, že se v Česku přepisuje historie a upozaďuje se role Rudé armády v osvobození země od nacistů. Akci kolem 18:00 zakončila sovětská hymna.
Proukrajinští aktivisté, kterých byla zhruba desítka, mezitím pouštěli z megafonu projev o Ukrajině a písničky, včetně například skladby Bratříčku, zavírej vrátka od Karla Kryla, která byla reakcí na invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Mezi aktivisty a účastníky komunistické akce vznikaly slovní přestřelky, ale policisté oba tábory oddělili a zabránili větším střetům.
Také odpoledne u stanice metra Malostranská si komunisté připomínali události z května 1945, tedy osvobození Prahy i většiny tehdejšího Československa Rudou armádou. Sešly se tam podle zpravodajky ČTK stovky lidí. Řečníci na akci varovali před přepisováním historie a kriticky hodnotili současnou situaci v Česku i ve světě. Společně se pak vydali na Letnou, část účastníků pokračovala k ruskému velvyslanectví na náměstí Borise Němcova v Bubenči. Tam poděkovali za ruský podíl na osvobození Československa.
Jednoho z účastníků demonstrace na Klárově, který měl na sobě písmeno Z, zadržela policie. Při této demonstraci policisté omezili na osobní svobodě muže, který měl na sobě zakázaný symbol. Je podezřelý z jednoho z trestných činů proti lidskosti, skončil na policejní služebně, řekla ČTK mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
Při osvobozování Československa padlo zhruba 150.000 sovětských vojáků. Na Olšanských hřbitovech je pochováno 429 z nich. Do Prahy vstoupili vojáci Rudé armády 9. května 1945, už po kapitulaci německých jednotek. Svedli ale ještě řadu bojů a donutili i členy SS, kteří byli stále ochotni bojovat, aby Prahu vyklidili. Mnozí rudoarmějci to zaplatili životem.
Několik dní předtím - 5. května - začalo pražské povstání. V ulicích vyrostlo více než 1500 barikád, které hájilo přes 30.000 povstalců. Podařilo se jim přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po puči komunisté odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.
