Vědci zjistili, že uvnitř Řípu je ztuhlá masa tmavé sopečné horniny s vějířovitě uspořádanými sloupcovitými puklinami, které jsou typickým znakem lávových jezer. Geofyzikální data uvnitř hory také odhalila komplikovaný systém podzemních přívodních drah magmatu.

K erupci došlo ve chvíli, kdy se stoupající magma o teplotě až 1200 stupňů Celsia střetlo s podzemní vodou české křídové tabule. Voda se bleskově přeměnila v páru, tlak v podzemí prudce vzrostl a způsobil mohutný výbuch, který roztrhl horniny nad sebou.

Výsledkem takové exploze je kuželovitá struktura zvaná diatrema, na jejímž vrcholu vzniká mělký kráter obklopený prstencem vyvržených hornin. V případě Řípu byl tento kráter po erupci zaplněn lávou. Centrální část, pravděpodobně původně rozsáhlejšího lávového jezera, dnes tvoří samotnou horu Říp, uvádí fakulta.

Na studii se kromě vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Geologického ústavu Akademie věd ČR podíleli i odborníci z Technické univerzity Ostrava a Masarykovy univerzity. Díky programu Otevřená věda se do výzkumu zapojily také dvě středoškolačky.

Říp patří mezi nejvýznamnější místa a symboly české historie. Váže se k ní pověst o příchodu Slovanů vedených praotcem Čechem do nové vlasti. Na vrcholu hory je rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha.