Pavel se v Japonsku setká s japonským císařem Naruhitem a japonským premiérem Šigeruem Išibou. V programu má také zahájení Českého národního dne na světové výstavě Expo 2025 v Ósace nebo uctění památky obětí výbuchu atomové bomby v Hirošimě, od něhož v srpnu uplyne 80 let. Prezident bude mít i přednášku na Tokijské univerzitě a spolu s japonským ministrem obrany zahájí česko-japonské obchodní fórum.

Pro NATO je Japonsko jedním z velkých partnerů v Asii. Spolupracuje s ním už dlouhou dobu minimálně v konzultační rovině, ale například teď i pokud jde o bezpečnost na Ukrajině, řekl Pavel. I česko-japonské vztahy jsou podle něj čilé na politické, kulturní i ekonomické úrovni.

Prezident uvedl, že Japonsku v obranné a bezpečnostní spolupráci s dalšími zeměmi dlouho bránila ústava, veškeré síly asijské země byly orientovány jako sebeobranné. Došlo k určité emancipaci. Japonsko si uvědomilo, že není možné se bezpečnostně izolovat od vnějšího světa. Došlo k úpravě ústavy a ta umožnila větší spolupráci v rámci obrany, poznamenal Pavel.

Japonsko podle něj investuje a bude dále významně investovat do svých bezpečnostních struktur. Což představuje i pro Českou republiku příležitost, protože řada našich výrobků by mohla najít uplatnění právě v japonských bezpečnostních silách, podotkl.

Země nemá závazek zvýšit výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, jak se na tom nedávno shodli spojenci v Severoatlantické alianci na summitu v Haagu. I tak ale bude významně výdaje zvyšovat, neboť ví, že jedinou cestou k zajištění vlastní bezpečnosti je efektivní odstrašení, tedy kvalitní a dobře připravené obranné síly, dodal prezident.

V Česku podle prezidentské kanceláře působí více než 270 japonských firem zejména v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Japonsko je také silným podporovatelem Ukrajiny, podle Hradu patří mezi pět největších dárců. Zemi navštívil z českých prezidentů naposled Václav Klaus v letech 2007 a 2008, v prosinci 1995 tam čtyřdenní návštěvu absolvoval Václav Havel.