V tuto chvíli neznám žádného politika, který by požadoval stacionární kontroly s Českem. Vím jen, že někteří politici v Braniborsku by rádi chtěli mít stacionární kontroly s Polskem, řekla Faeserová. Požadavky na obnovení kontrol s Polskem zaznívají také ze Saska, tento měsíc takovou žádost vyslovil šéf východosaského okresu Görlitz (Zhořelec) na pomezí s Českem a Polskem Stephan Meyer, za kterého se postavil saský premiér Michael Kretschmer.
Německá spolková policie za prvních šest měsíců tohoto roku eviduje v Sasku na 10.000 případů nelegálního vstupu žadatelů o azyl. Celkově pak z Česka do Německa ilegálně přišlo v první polovině roku 4551 lidí.
Migrační proud podle policie v posledních týdnech zesílil. Z velké části jde o občany Sýrie, Afghánistánu a Turecka, kteří do Německa míří po takzvané balkánské trase, a v čím dál větší míře opět také z Běloruska. Zemský okres Görlitz, který leží na německo-česko-polském pomezí, je v tomto ohledu nejvíce zasaženou oblastí v Sasku.
Kvůli migračnímu tlaku se proto ze Saska a Braniborska ozývá volání po dočasném obnovení stálých hraničních kontrol po vzoru těch, které Německo od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Tyto kontroly nejsou plošné po celé délce hranic s Rakouskem, ale jen na vybraných přechodech. Rozšíření stálých hraničních kontrol Faeserová opakovaně odmítla, s Polskem a Českem se ale dohodla na sérii protiopatření včetně četnějších kontrol.
O četnějších kontrolách včetně těch skrytých hovořila Faeserová i dnes. Hranice kontrolujeme velmi silně, a to cestou skrytých kontrol, společně s polskými silami a také s českými silami. Máme společné služebny jak s Čechy, tak s Polskem, řekla.
Spolková ministryně vnitra rovněž uvedla, že nynější formát ostrahy pomezí je výhodnější než stacionární kontroly, které by vázaly velký počet policistů na konkrétní místa. To by v tento moment nevedlo k cílovému řešení. A podobně to vidí polští kolegové, dodala.







