Šestapadesát metrů vysoká raketa zažehla dva přídavné a jeden hlavní motor Vulcain ve 21:00 SELČ, a to po hodinovém odkladu kvůli drobnému technickému problému, uvedla agentura AFP. Nosič se následně vznesl k jasné obloze a vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země.

Po zhruba hodině a šesti minutách od začátku letu se podařilo umístit na oběžnou dráhu miniaturní satelity přepravované novou raketou. Je to historický den pro ESA a pro Evropu, uvedl po dosažení tohoto cíle šéf kosmické agentury Josef Aschbacher. Mise bude považována za plně úspěšnou, až se horní část rakety vrátí na Zemi.

Podle plánu by se tak mohlo stát bezmála tři hodiny od startu. Ariane 6 sestoupí zpět do atmosféry a dopadne do Tichého oceánu nedaleko bodu Nemo, který je nejvzdálenějším bodem od pevniny na světě.

První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Vývoj rakety nové generace podle serveru BBC stál čtyři miliardy eur (101 miliard korun).

Na rozdíl od nově vyvíjených amerických raket není nový evropský model ani částečně znovupoužitelný a na každou misi bude potřeba nový nosič. Představitelé Evropské kosmické agentury (ESA) přesto věří, že si Ariane 6 dokáže vydobýt své místo na trhu.

Náš každodenní život dnes skutečně závisí na informacích z družic, od telekomunikací a pozorování Země po předpovědi počasí nebo řešení katastrof. Je nepředstavitelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru, řekl BBC před dnešním startem šéf ESA Aschbacher.