Schůzka, které se zúčastní i zástupci Indie či Brazílie, se uskuteční 5. a 6. srpna, uvádí WSJ. Bude se konat v době, kdy mezi Západem a Ruskem narůstá rivalita o podporu ze strany nejdůležitějších rozvojových zemí. Mnoho z nich dosud ohledně ruské agrese na Ukrajině zaujímá neutrální postoj.
Představitelé Ukrajiny a západních zemí doufají, že snahy získat na svou stranu rozvojové státy by mohly vyvrcholit mírovým summitem, který by se konal ještě letos a na kterém by se světoví lídři přihlásili ke společným zásadám pro vyřešení konfliktu na Ukrajině. Podle nich by takové principy mohly být základem pro možná budoucí jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, která by byla ve prospěch Kyjeva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát řekl, že jeho země nebude jednat s Ruskem o míru, dokud se ruská vojska nestáhnou z okupovaných ukrajinských území. Moskva pak trvá na svých požadavcích a nehodlá se vzdát ani těch částí Ukrajiny, které sice loni anektovala, ale pak nad nimi kontrolu ztratila.
Koncem června se v Kodani sešli zástupci Indie, Turecka a Jihoafrické republiky se zástupci Ukrajiny a několika významných evropských zemí. Na dálku se k nim připojil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Na schůzku v Džiddě Saúdská Arábie a Ukrajina pozvaly také představitele Egypta, Indonésie, Mexika nebo Zambie. Prozatím není jasné, kdo všechno přijede, účast zatím potvrdila Británie, Jihoafrická republika, Polsko a Evropská unie. Spojené státy má znovu zastupovat Sullivan a s účastí počítá.
Podle západních diplomatů byla jako dějiště schůzky zvolena Saúdská Arábie, protože udržuje blízké vztahy s Pekingem. Cílem je přilákat na schůzku představitele Číny, která má blízké vztahy s Moskvou.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden uspořádal rusko-africký summit, na kterém zemím Afriky slíbil dodávky obilí a oznámil, že Rusko africkým státům odepsalo dluhy v řádech desítek miliard dolarů. Afričtí lídři na něj však naléhali, aby Moskva obnovila loni uzavřené dohody, které zajišťovaly vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. Rusko od nich nedávno odstoupilo.
Putin nevylučuje jednání s Ukrajinou, příměří ale nevidí jako reálné
Ruský prezident nevylučuje jednání o Ukrajině, základem pro ně by podle něj měly být návrhy Číny a lídrů afrických zemí. Zároveň ale na tiskové konferenci po schůzce s představiteli afrických států řekl, že vyhlásit příměří by bylo těžké, když ukrajinská armáda vede ofenzivu proti ruským jednotkám. Informují o tom dnes tiskové agentury.
Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že zástupci afrických zemí na summitu navrhovali, aby Rusko a Ukrajina uzavřely příměří. Proč se na nás obracet s žádostí o zastavení palby? My nemůžeme palbu zastavit, když na nás útočí, řekl Putin.
Ukrajinští představitelé opakovaně dávají najevo, že o míru budou ochotni jednat teprve tehdy, až se Rusko stáhne ze všech ukrajinských území, která okupuje.
Putin tvrdí, že na ukrajinské frontě prozatím boje nezesílily a že ukrajinská armáda od 4. června, tedy přibližně od začátku současné protiofenzivy, přišla o 415 tanků a 1300 ozbrojených vozidel. Agentura Reuters podotýká, že tyto údaje nelze ověřit.
Na šéfa Kremlu letos Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí. Podle Putina jsou ale informace o únosech nafouknuté - zopakoval, že šlo o záchranu dětí. Vysvětlujeme, že k žádnému únosu dětí nedošlo, šlo o konkrétní kroky vedoucí k záchraně dětí, které byly vyváženy z válečné zóny. Nechat sirotčince pod dělostřeleckou palbou, nebo co? Samozřejmě, že ty děti odvezli, řekl Putin. Společně s ním vydal ICC zatykač také na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.