Podle zprávy více než polovina řek, jezer, přehrady a dalších území zadržujících vodu vykazovala v roce 2022 stav, který se odchyloval od dlouhodobého průměru. Většina těchto oblastí byla více vyschlá než průměr, a jen malá část zadržovacích ploch vykazovala stav nad či výrazně nad normálními podmínkami, uvedla WMO.

Podle ní za výkyvy ve vodním cyklu můžou změny klimatu a růst průměrných teplot. Teplejší atmosféra zadržuje více vlhka. Zažíváme výrazně silnější srážky a záplavy. Na druhé straně extrému pak jsou silnější výpary, sušší půda a intenzivnější sucha, uvedl šéf WMO Petteri Taalas.

V loňském roce tak svět zažil například v Asii ničivé povodně, zatímco velkou část Evropy a některé regiony v Americe či Číně trápilo dlouho trvající sucho. Největší světová pohoří, například Himálaj, Alpy či Andy, zaznamenávají pokles sněhové pokrývky. Tato situace jen dále komplikuje přístup obyvatelstva k pitné vodě. Takový problém zaznamenalo alespoň jeden měsíc v loňském roce 3,6 miliardy lidí.

WMO varuje, že velká část přírodních katastrof je nějakým způsobem spojena s vodu. Státy tak vyzývá, aby více a lépe monitorovaly své vodní zdroje, tak aby byly k analýze k dispozici přesná data.

V letošním roce pak bude mít pravděpodobně výrazný dopad na vodní cyklus fenomén El Niňo, píše organizace. Podle některých odhadů i díky tomuto fenoménu by letošní rok mohl vykázat výrazné odchýlení teplot od dlouhodobého průměru.