Bohužel nemocnice (Šífa) už nefunguje jako nemocnice, napsal také v neděli na síti X Tedros Adhanom Ghebreyesus, šéf Světové zdravotnické organizace (WHO), jíž se podle něj podařilo obnovit spojení se zdravotníky v této nemocnici. Podle agentury AP, která se odvolává na ředitele nemocnice, je tam nyní asi 650 pacientů, 500 zdravotníků a na 2500 lidí, kteří v ní hledali úkryt před masivním izraelským bombardováním.
Před příchodem izraelské armády, která v okolí nemocnice Šífa už několik dní svádí boje s ozbrojenci z Hamásu, bylo podle AP v této nemocnici asi 1500 pacientů, stejný počet zdravotníků a na 15.000 uprchlíků. Izraelská armáda nechala o víkendu odejít tisíce lidí, včetně lehce zraněných. Vážně zranění pacienti a novorozenci umístění v inkubátorech se ale z nemocnice jen tak nedostanou. Poté, co nemocnici došlo palivo, přemístili zdravotníci novorozence na běžná lůžka. Izraelská armáda v sobotu slíbila, že pomůže s evakuací nejmenších dětí z nemocnice. V neděli nicméně uvedla, že na plánu pro evakuaci dětí se stále pracuje.
Doktor Abdul Qadir Hammad z nemocnice v britském Liverpoolu, který v neděli hovořil s kolegy z nemocnice Šífa, dnes serveru BBC řekl, že evakuace novorozenců a vážně zraněných pacientů by byla velmi náročná, a i kdyby se podařila, v oblasti nejsou nemocnice, které by jim mohly poskytnout potřebnou péči. Bojí se o jejich život, jsou pod neustálou palbou a svým pacientům nemohou poskytnout bez elektřiny pomoc. Vidí, jak jim pacienti umírají, a jsou bezmocní, řekl BBC doktor Hammad.
Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli uvedl, že Šífa je plně funkční. Tvrzení o zastavení dodávek elektřiny nemocnici je podle něj výmysl hnutí Hamás, které využívá civilisty jako živé štíty a jehož členové se ukrývají v tunelech pod nemocničním areálem.
Lidé v nemocnicích umírají po odpojení přístrojů kvůli nedostatku elektřiny, ale budou umírat i na sepse, infekce a gangrény, řekla dnes televizi Al-Džazíra doktorka Alice Rothchildová z organizace Židovský hlas pro mír. Také zdravotnický personál je vyčerpaný a traumatizovaný. Mnozí onemocní infekčními chorobami, jež se tam kvůli špatné hygieně šíří, dodala. Izrael v odvetě za útok Hamásu ze 7. října také zastavil do Pásma Gazy dodávky potravin, léků, paliva, energie i vody. Dodávky vody posléze obnovil v omezené míře. Podle některých svědectví lidé pijí i slanou mořskou vodu, odsolovací zařízení v Gaze rovněž kvůli nedostatku energie nefungují.
První humanitární pomoc Izrael do Pásma Gazy povolil až 21. října. Od té doby tam umožnil vjezd jen asi 980 kamionům s potravinami, vodou a léky, což je podle humanitárních organizací stále velmi málo. Před válkou tam vozilo humanitární pomoc asi 500 kamionů denně. Izrael stále neumožňuje dodávky paliva, které potřebují i sanitky či auta pro rozvoz potravin. Izrael tvrdí, že v oblasti je paliva dost a že ho využívá Hamás pro své potřeby a útoky proti Izraeli.
Za posledních pět týdnů jsme neviděli téměř žádnou pomoc z kamionů, které ji měly přivézt na přechod Rafáh. Dostala se k nám jen balená voda, která se ale rozebrala během dvou minut, řekl televizi Al-Džazíra Palestinec, který je nyní ve městě Chán Júnis a který popsal zhoršující se životní podmínky na jihu Pásmy Gazy. Tam se evakuovaly statisíce lidí ze severu, kde se vedou pozemní boje a který Izrael masivně bombarduje. Rakety ale dopadají i na jih Pásma Gazy. Zavřeno je 95 procent pekáren a v těch, co jsou otevřené, se na chleba čeká sedm až osm hodin. Nemáme čistou vodu, palivo ani zdravotnický materiál. Lidé jsou naštvaní a zoufalí, dodal uprchlík v Chán Júnisu.
Izrael po útoku Hamásu ze 7. října, který si vyžádal na 1200 obětí, zahájil odvetné masivní bombardování Pásma Gazy, při němž podle palestinských úřadů zemřelo přes 11.000 lidí, z toho dvě třetiny jsou ženy, děti a nezletilí.
