Evropskou unii, kterou si zvolíme, nelze zredukovat na otázku, zda je potřeba více či méně Evropy. V dnešní době potřebujeme unii, která je rychlejší a jednodušší, jednotnější a více podporuje lidi i firmy, uvedla ve více než třicetistránkovém dokumentu von der Leyenová. Potřebujeme unii, která jedná tam, kde má přidanou hodnotu a kde se všichni společně zmobilizujeme s jasným cílem a společným posláním - instituce EU, národní a regionální vlády, soukromý sektor, sociální partneři, občané a občanská společnost, dodala.
Program pro roky 2024 až 2029 je rozdělen do několika kapitol. Jedna z nich nese název Nová éra pro evropskou bezpečnost a obranu. Nejlepší investicí do evropské bezpečnosti je investice do bezpečnosti Ukrajiny. Finanční, politická a vojenská podpora od Evropy musí vytrvat tak dlouho, jak to bude potřeba, píše se hned v úvodu této kapitoly. Posledních několik let bylo podle šéfky EK připomínkou toho, jak je mír křehký. Zároveň to znamenalo varování pro Evropu, že by měla věnovat více prostředků na svou obranu a ochranu.
Naše práce v příštích pěti letech se soustředí na budování skutečné Evropské obranné unie. Členské státy budou mít vždy odpovědnost za své vlastní jednotky, od doktríny po jejich nasazení, ale Evropa toho může udělat hodně, pokud jde o podporu a koordinaci úsilí o posílení obranného průmyslu, inovací a jednotného trhu, uvádí se v textu. Von der Leyenová v něm rovněž potvrzuje, že pro lepší koordinaci této práce na evropské úrovni jmenuje eurokomisaře pro obranu, který bude úzce spolupracovat s novou šéfkou unijní diplomacie.
Předsedkyně Evropské komise v dokumentu hovoří i o Zelené dohodě pro Evropu, která je vystavena časté kritice. Musíme a budeme pokračovat v plnění cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu, píše se v programu. Von der Leyenová v něm uvádí, že nová komise musí mít v prvních 100 dnech mandátu novou dohodu o čistém průmyslu, tak aby se zajistila jeho konkurenceschopnost a kvalitní pracovní místa, což mimo jiné zahrnuje přístup k levným, udržitelným a bezpečným dodávkám energie a surovin. Počítá také s cílem snížit emise o 90 procent do roku 2040, který chce zakotvit v evropském zákoně o klimatu.
Europoslance dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku čeká nejdůležitější hlasování tohoto týdne. Budou rozhodovat, zda znovu potvrdí ve funkci na příštích pět let dosavadní předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Projev šéfky unijní exekutivy je naplánován na 09:00 a mnozí zdůrazňují, že bude záležet na každém proneseném slovu. Následovat bude debata s europoslanci. Samotná tajná volba začne ve 13:00 a výsledky by mohly být zveřejněny kolem 14:30 až 15:00, uvedl mluvčí Evropského parlamentu Jaume Duch.
Frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce socialistů a demokratů (S&D) a liberálové z Obnovy Evropy (Renew Europe), na jejichž podporu šéfka EK spoléhá, mají spolu v nově zvoleném Evropském parlamentu 401 mandátů. Von der Leyenová potřebuje 361 hlasů. V tajném hlasování ji však zřejmě část poslanců z těchto tří frakcí nepodpoří. Šéfka komise se tak v uplynulých dnech snažila získat přízeň europoslanců i z dalších klubů, například z frakce Zelených, ale rovněž konzervativců z ECR (Evropští konzervativci a reformisté).
Podle informací ČTK většina českých europoslanců von der Leyenovou nepodpoří. Současná šéfka unijní exekutivy získá nejspíš hlasy jen od pětice českých europoslanců ze své lidovecké frakce. Ruku by pro ni mohli zvednout rovněž tři čeští europoslanci z ECR, jejíž součástí je ODS. Naopak europoslanci z ANO, kteří jsou v nové frakci Patrioti pro Evropu, ji nepodpoří, protože nesouhlasí s tím, v jakém duchu se nesl její dosavadní pětiletý mandát, který měl podle nich negativní dopady na životy lidí. Znovuzvolení von der Leyenové určitě nepodpoří ani dva nezařazení poslanci ze Stačilo! Kateřina Konečná a Ondřej Dostál, ani Ivan David zvolený za SPD a Trikoloru, který je členem frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN).
Jestliže von der Leyenová podporu nezíská, bude se muset uskutečnit mimořádný summit EU, kde šéfové států a vlád navrhnou jiného kandidáta. Podle zdrojů ČTK se už i na tuto variantu v Bruselu připravují a možné setkání unijních prezidentů a premiérů by se mohlo uskutečnit v týdnu od 22. července.
