Antarktida je kolosální zásobárnou pevninského ledu, má tloušťku čtyři kilometry a její rozlehlý bílý povrch odráží sluneční záření do atmosféry, což udržuje Zemi chladnou. V březnu 2022 zažila dosud největší zaznamenanou vlnu veder, kdy teploty byly o 38,5 stupně Celsia vyšší než obvykle. Na Antarktidě tehdy naměřili minus deset stupňů v období, kdy bývá okolo 40 pod nulou.

Studie publikovaná v časopise Frontiers in Environmental Science dává dohromady data o dopadu extrémních jevů na Antarktidu. Podle vědců je kvůli nim narušené počasí, jsou silnější prašné bouře a hroutí se ledovcové šelfy. Autoři studie varují, že by to brzy mohlo vyvolat kaskádovité účinky po celé planetě.

Křehké životní prostředí Antarktidy může být v budoucích letech a desetiletích vystaveno značnému tlaku a poškození a může trvat staletí, než se zotaví, varuje studie. Změny v Antarktidě mají globální důsledky, uvedl hlavní autor studie Martin Siegert, profesor na univerzitě v jihoanglickém Exeteru.

Kvůli změnám v ekosystému se v Antarktidě urychlil úbytek mořských druhů a dochází k invazi nepůvodních rostlin. V posledních letech se navíc v zimě netvoří dostatek ledu a v současnosti je nejnižší od začátku měření. Při písečných bouřích na povrch ledu dopadá stále více částeček písku a kamínků, povrch je tak tmavší, rychleji taje a neodráží tolik světla, citují ze studie The Irish Times.

Autoři studie poukazují na zranitelnost Antarktidy kvůli dopadům extrémních klimatických jevů na tamní biodiverzitu. Teplé roky provází nižší výskyt potěru, což vede k selhání rozmnožování savců, kteří jsou závislí na jeho konzumaci. Důkazem jsou podle vědců četná mrtvá mláďata lachtanů na plážích.

Naše výsledky ukazují, že extrémní události, které mají dopad na celý svět v podobě silných dešťů a záplav, vln veder a lesních požárů, jako například v Evropě letos v létě, mají dopad i na odlehlé polární oblasti. Extrémní události ovlivňují antarktické ledovce, mořský led a přírodní ekosystémy. Proto je nezbytné, aby se uplatňovaly mezinárodní smlouvy a politika na ochranu těchto krásných, ale citlivých oblastí, uvádí Anna Hoggová, spoluautorka studie a profesorka na univerzitě v Leedsu.