Schůzka B9 bude věnována debatě o programu červencového summitu aliance ve Washingtonu. Jednat se má tedy zejména o podpoře Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské agresi, a o lepší koordinaci poskytování pomoci mezi státy NATO. Na pořad se má dostat také alianční partnerství se zeměmi indo-pacifického regionu, přehodnocení budoucího vztahu NATO k Rusku či výběr nového generálního tajemníka aliance, který ovšem vyžaduje konsensus členských zemí.

Podobně se prezidenti zemí B9 loni v červnu sešli v Bratislavě na schůzce, která předcházela summitu NATO ve Vilniusu. Pavel tehdy uvedl, že už před koncem války na Ukrajině by měli mít spojenci jasno, jaký budou mít postoj k poválečnému Rusku, a varoval, že pokud aliance nechá zvítězit Rusko, prohraje i ona sama.

Ještě před summitem B9 zavítá Pavel mezi české vojáky, kteří působí na vojenské základně Ádaži u Rigy jako součást předsunutých sil NATO, vyslaných k posílení bezpečnosti Pobaltí v reakci na agresivní politiku Ruska. Během summitu se má také sejít se svým litevským protějškem Gitanasem Nausédou a hovořit mimo jiné o obraně a obchodu.

B9 sdružuje Bulharsko, Česko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Uskupení vzniklo z iniciativy Polska a Rumunska na podzim 2014 v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině, kde v Donbasu na východě země zuřily boje mezi Ruskem podporovanými separatisty a vojsky prozápadní vlády v Kyjevě.

Schůzky v Rize se má zúčastnit také finský prezident Alexander Stubb a švédský premiér Ulf Kristersson, jejichž země pod dojmem vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 ukončily dlouholetou politiku neutrality a vstoupily do aliance.