Lidem nyní hrozí vyhladovění, uvedla v Káhiře mluvčí WFP pro oblast Blízkého východu Abír Átifová. Do Gazy se podle ní nemohou dostat kamiony s potravinovou pomocí, takže nelze pomoci hladovějícím. Existující potravinové systémy v Gaze prakticky kolabují, poznamenala.

Izraelci po útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října, který si vyžádal na 1200 obětí, zahájili masivní bombardování Pásma Gazy, na které navázala pozemní operace izraelské armády. Cílem akce je podle Izraele likvidace Hamásu. Podle palestinských úřadů zemřelo od počátku odvetných akcí v Pásmu Gazy asi 11.500 lidí.

Tíživou humanitární situaci nyní ještě více komplikuje dva dny trvající kolaps telekomunikačních služeb, které jsou důležité při koordinování dodávek humanitární pomoci. Podle úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) se navíc dnes z Egypta do jižní části Pásma Gazy žádná nová pomoc nedostane. Jsme svědky toho, že palivo, potraviny, voda a humanitární pomoc jsou používány jako válečná zbraň, řekla mluvčí agentury Juliette Toumaová.

Do generátorů, které zajišťují provoz nouzových komunikačních systémů, nemocnic, odsolovacích zařízení a další kritické infrastruktury v Pásmu Gazy je potřeba palivo. Izrael ale od začátku války zakázal přepravu pohonných hmot do oblasti. Začátkem týdne povolil omezenou dodávku pro nákladní automobily UNRWA, které rozvážejí potravinovou pomoc. Toumaová v této souvislosti označila za ostudné, že humanitární organizace musejí o palivo žadonit.

Izraelská média však dnes s odvoláním na své zdroje informují, že Izrael nově do Pásma Gazy každý den vpustí dvě cisterny s palivem, které budou využity pro humanitární operace UNRWA a k tomu, aby se zabránilo kolapsu čističek vody a kanalizačního systému. Podle zdroje listu Haarec má tento ústupek také poskytnout Izraeli diplomatický manévrovací prostor, aby mohl pokračovat v ofenzivě proti Hamásu.

Hluboké znepokojení nad současnou situací vyjádřila také WHO, podle níž se kvůli nedostatku čisté vody, potravin a stísněným podmínkám v zařízeních, kde se před boji ukrývají civilisté, mohou během zimy ještě více rozšířit infekční onemocnění. Zástupce WHO pro okupované palestinská území Richard Peeperkorn uvedl, že v Pásmu Gazy bylo od začátku bojů zaznamenáno 70.000 případů akutního respiračního onemocnění a 44.000 případů průjmových onemocnění, což je násobně více, než organizace očekávala.