V nemocnici ve městě Gaza podle zdravotnických úřadů ovládaných radikálním palestinským hnutím Hamás zahynulo po bombardování asi 500 lidí, izraelská armáda uvádí, že explozi způsobila vadná palestinská raketa vystřelená původně na Izrael.
Ještě večer se shromáždilo několik stovek lidí u Braniborské brány v centru Berlína. Původní pieta se ale následně vyhrotila v protiizraelskou demonstraci. Zatímco někteří místo opustili, část agresivních účastníků se pokusila přes Braniborskou bránu dostat k nedalekému památníku obětem holokaustu, který policie střežila. Napadeny byly i naše zasahující jednotky, uvedla policie na sociální síti X. Shromáždění policie rozpustila a situace se následně uklidnila.
Propalestinská manifestace se konala také v berlínské čtvrti Neukölln, kde policie musela nasadit proti davu vodní dělo. Na místě zasahovali též hasiči, protože protiizraelští demonstranti vytvořili barikády z elektrických koloběžek, kol a dalších předmětů, které zapálili. Při zásahu byli zraněni dva policisté.
Jedna z židovských obcí v centrální části Berlína na X oznámila, že neznámí útočníci proti jejímu společenskému středisku hodili dvě zápalné lahve, které však budovu nezasáhly a dopadly na chodník.
Je zcela jasné, že nepřipustíme útoky proti židovským institucím, řekl Scholz v Káhiře. Za nepřijatelné označil také demonstrace, na kterých dav skanduje antisemitská hesla, zakročit proto podle něj musí příslušné úřady a policie. To uděláme a vše zintenzivníme, dodal.
Německá vláda kvůli konfliktu mezi Hamásem a Izraelem výrazně posílila ostrahu židovských objektů včetně památníků, synagog a komunitních center. Kancléř Olaf Scholz tento týden v Tel Avivu zdůraznil, že Německo bude vždy stát po boku Izraele.
Propalestinská shromáždění se konala také v Cáchách, Dortmundu, Düsseldorfu, v Essenu či Kolíně nad Rýnem.
Největší německé policejní odbory GdP uvedly, že jen v Berlíně bylo na propalestinských akcích zraněno přes 20 policistů. Snímky včerejšího večera zřetelně ukazují, že se na ulicích v metropoli potýkáme s následky války vyznání a že naši policisté se stávají cílem náboženského fanatismu, řekl dnes šéf berlínské organizace GdP Stephan Weh. Pozastavil se také nad tím, že v Berlíně je nehledě na historickou zkušenost Německa dodnes nutné policejně chránit památníky milionů obětí nacismu.
Berlínská pobočka vlivného Amerického židovského výboru (AJC) se v dnešním prohlášení ohradila proti tomu, že mnoho lidí v Německu činy Hamásu nejen zlehčuje, ale také oslavuje. Situaci bereme velmi vážně, řekl šéf berlínské kanceláře AJC Remko Leemhuis.
AJC chtěla ve čtvrtek galavečerem oslavit 25 let od otevření berlínské pobočky. Vzhledem k aktuální situaci v Izraeli se AJC Berlína rozhodla slavnost zrušit, uvedl výbor.
To, že Německo nebude oslavy činů Hamásu tolerovat, slíbil kancléř Scholz před týdnem v projevu k poslancům Spolkového sněmu. V něm řekl, že země zakáže spolky podporující činy Hamásu, konkrétně zmínil síť Samidún podporující palestinské vězně, a že zakázány budou i aktivity Hamásu. Toto hnutí zapsala Evropská unie na seznam teroristických organizací, což ovlivnilo i německé zákony. V Německu je již nyní zapovězeno vyvěšovat vlajky a symboly Hamásu a jeho majetek může být zmrazen. Ohlášený zákaz tak bude znamenat znemožnění veškerých akcí ve prospěch tohoto hnutí. Ministryně vnitra Nancy Faeserová k tomu uvedla, že zákaz bude také jasným vzkazem, že Německo je připraveno zabránit sympatizování s Hamásem.
