Častými organizátory pochodů a demonstrací jsou neonacistické hnutí Freie Sachsen a krajně pravicová strana Der Dritte Weg (Třetí cesta). Hnutí Freie Sachsen, které saská tajná služba označuje za pravicově extremistické, vyvolalo již v roce 2021 pobouření napříč německou politickou scénou za to, že kvůli nesouhlasu s protipandemickými opatřeními spoluorganizovalo po setmění pochod s loučemi k domu saské ministryně sociálních věcí Petry Köppingové. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová to označila za útok na demokracii.

Zatímco počty pochodů letos výrazně vzrostly, počty krajně pravicových koncertů jsou o něco nižší. Za prvních šest měsíců letošního roku se jich uskutečnilo 71, loni jich za toto období bylo 89.

Spolková ministryně vnitra Faeserová a také Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, v pravidelných výročních zprávách označují pravicový extremismus za největší nebezpečí pro německou demokracii. Počet přívrženců extrémní pravice se loni meziročně zvýšil takřka o 6000 na 38.800 lidí, což BfV zdůvodnila tím, že do výčtu poprvé zahrnula členy populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tu kontrarozvědka sleduje kvůli podezření z pravicového extremismu, taková obvinění ale strana odmítá.

AfD je nyní v průzkumech veřejného mínění na vrcholu popularity, hlas by jí dalo okolo 21 procent, což z ní po opoziční konzervativní unii CDU/CSU činí druhou největší politickou sílu. Zastoupení má AfD ve Spolkovém sněmu a s výjimkou Šlesvicka-Holštýnska a Brém také ve všech zemských parlamentech. Ve spolkové zemi Durynsko by podle průzkumů mohla strana v nadcházejícím roce dokonce vyhrát regionální volby, má zde podporu asi 33 procent.