Navzdory autoritářství teokratického režimu ale velkou část Íránců trápí zejména jejich zhoršující se ekonomická situace. Očekává se opět nízká účast, mnozí Íránci totiž už nevěří, že změna vedení země přinese reformy. V posledním půlroce se vyostřil i konflikt Íránu s Izraelem, a to kvůli válce v Pásmu Gazy, kde Teherán stojí na straně palestinského hnutí Hamás, které USA i EU označují za teroristické.
K volbám se registrovalo osm desítek lidí, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest kandidátů a dva z nich na poslední chvíli odstoupili. Voliči tak mají na výběr ze čtyř kandidátů, z nichž tři jsou ultrakonzervativní politici a jeden umírněný.
Největší šance mají zřejmě předseda parlamentu a bývalý starosta Teheránu Mohammad Bágher Ghálíbáf (62) a ultrakonzervativní politik Saíd Džalílí (58), který byl v letech 2007 až 2013 hlavním íránským vyjednávačem o jaderném programu se západními mocnostmi. Jediným reformistou mezi kandidáty je poslanec Masúd Pezeškján (69).
lsa jd
