O svých pocitech ohledně Gazy šéf americké diplomacie začal mluvit poté, co od amerického moderátora Thomase Friedmana dostal otázku, zda na židovských životech záleží více než na těch palestinských. Ne. Tečka, odpověděl Blinken.

Friedman přitom odkazoval na neuvěřitelnou asymetrii v počtech civilních obětí konfliktu mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Útok Hamásu 7. října podle Izraele zabil na 1200 lidí, převážně civilistů, zatímco Hamás hlásí po měsících izraelské ofenzívy více než 24.000 mrtvých včetně tisíců žen a dětí.

Z toho, co vidíme každý den v Gaze, se člověku dělá špatně. Utrpení, které vidíme mezi nevinnými muži, ženami a dětmi, mi láme srdce, prohlásil šéf americké diplomacie. Humanitární krize v Pásmu Gazy utvrzuje moje přesvědčení, že musí existovat a existuje jiná cesta, jak odpovědět na bezpečnostní obavy Izraelců, dodal.

Spojené státy izraelské tažení proti Hamásu podporují, zároveň však na představitele židovského státu apelují, aby kladli větší důraz na ochranu palestinských civilistů a dodávky humanitární pomoci. Kromě toho Američané požadují po svém spojenci formulaci plánu pro období po válce, přičemž sami prosazují posílení palestinské samosprávy aktuálně působící na okupovaném Západním břehu Jordánu a postupné směřování k vytvoření palestinského státu. Izraelská vláda americkou představu nesdílí a podle informací zpravodajského webu Axios ve Washingtonu sílí frustrace.

Osobně cítím prudkou naléhavost, řekl Blinken na dotaz ohledně časového rámce amerických plánů. Zvažovat, jestli můžeme začít přecházet k jiné vizi... to podle mě musí začít co nejdříve, uvedl.