Ruský prezident Vladimir Putin a ruské vojenské velení pravděpodobně nesprávně vyhodnotili, že Ukrajina postrádá schopnost narušit ruské držení iniciativy. Schopnost Ukrajiny dosáhnout operačního překvapení a napadnout ruskou iniciativu na celém bojišti zpochybňuje operační a strategické předpoklady, na nichž stojí současné ruské útočné úsilí na Ukrajině, míní ISW.
Operace v Kurské oblasti a další možné ukrajinské výpady přes hranice nutí Kreml a ruské velení přemýšlet o tom, zda tisícikilometrový úsek hranice se severovýchodní Ukrajinou pokládat za aktivní frontu, kterou Rusko musí bránit, a ne za spící úsek, jak k němu Moskva přistupovala od předloňského podzimu. Nyní může Kreml vyžadovat od ruského velení, aby hledělo na obranu hranic jako na součást celé kampaně, což může vést k dlouhodobým omezením v plánování operací, na jaké Rusko dříve nenaráželo, upozornili analytici.
To, že Rusové do Kurské oblasti přemístili praporní a menší jednotky, namísto celých brigád a pluků, podle ISW nejspíše komplikuje rychlé vytvoření efektivního systému velení v oblasti. Za známku neefektivnosti pokládá i zmatky okolo situace ruských povolanců bojujících v Kurské oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin dříve veřejně slíbil, že povolanci k povinné službě v armádě nebudou do bojů nasazeni. V Kurské oblasti se však velení snaží spíše udržet je v bojových jednotkách, než aby je odeslalo do týlu.
ISW rovněž zaznamenal vyjádření vysoce postaveného představitele ukrajinského ministerstva obrany, že po útoku v Kurské oblasti ruská vojska poněkud snížila intenzitu útoků na východě Ukrajiny, ale celkově se situace nezměnila, a to odpovídá i pozorování ISW ohledně tempa ruské ofenzívy na bojišti.







