Když dojde (v USA) k nějakým vnitřním zásadním změnám, pak začnou respektovat jiné lidi, jiné země, pak budou hledat kompromisy a nebudou se snažit řešit své záležitosti pomocí sankcí a vojenských akcí. Tehdy se vytvoří základní podmínky pro obnovení plnohodnotných vztahů, řekl podle státní agentury TASS ruský prezident na dotaz ohledně vyhlídky na normalizaci vztahů s USA. Zatím takové podmínky neexistují, dodal.
Šéf Kremlu dále opět vinil Západ z války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo na Putinův příkaz loni v únoru. Nezkrotná touha plížit se k našim hranicím, vzít Ukrajinu do NATO, to vše vedlo k této tragédii. Plus krvavé události na Donbasu po dobu osmi let - to vše vedlo k tragédii, kterou nyní zažíváme. Přinutili nás k těmto akcím, tvrdil Putin, který během vystoupení také řekl, že mír na Ukrajině bude, až Rusko dosáhne svých cílů, za které znovu označil denacifikaci a demilitarizaci sousední země.
Kyjev a jeho spojenci už dříve taková obvinění odmítli, Rusko podle nich vede proti Ukrajině neopodstatněnou a nevyprovokovanou válku. Šéf Kremlu vyslal invazní vojska na Ukrajinu, v jejímž čele stojí prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž má židovský původ, a kde krajní pravice podle volebních výsledků sehrávala na politické scéně okrajovou roli. Moskva mimo jiné kritizuje skutečnost, že někteří Ukrajinci oslavují vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Banderu, a trvá na tom, aby Ukrajina byla neutrální a nestala se členem NATO, o což Kyjev usiluje.
Putin dnes podle ruských agentur dále prohlásil, že členské státy Evropské unie, které podporují bránící se Ukrajinu, ztratily svou nezávislost a jako výjimky označil premiéry Maďarska a Slovenska Viktora Orbána a Roberta Fica. Nejsou to proruští politici, jsou pronárodní, řekl Putin. Maďarsko odmítá Ukrajině poskytovat svou vojenskou podporu a dlouhodobě kritizuje sankce uvalené na Rusko. Ficův kabinet, který nastoupil do úřadu v říjnu, odmítl na rozdíl od bývalých slovenských vlád dodávat ze státních zásob vojenský materiál Ukrajině a odmítá případné členství Ukrajiny v NATO. Putin mimo to uvedl, že doufá, že se začátkem příštího roku setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Na dotaz novinářky amerického listu The New York Times ohledně možné výměny zajatců - konkrétně ze špionáže obviněného a zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche a odsouzeného Američana Paula Whelana - Putin odvětil, že Rusko neodmítá nabídky USA, ale dohoda by měla vyhovovat oběma stranám. Washington nedávno oznámil, že učinil Moskvě nabídku s ohledem na výměnu vězňů, ale ta ji odmítla.
Probíhá dialog. Není jednoduchý. Nebudu zacházet do podrobností... Doufám, že najdeme řešení, řekl Putin, který podle stanice BBC nejdříve Gershkoviche považoval za rakouského novináře, než ho opravili.
Putin mimo to podle listu Kommersant označil rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) umožnit ruským a běloruským reprezentantům startovat na olympijských hrách se statusem neutrálních sportovců za překroucení myšlenek olympijského hnutí. A navrhl, aby ruští sportovci před rozhodnutím o účasti na mezinárodních turnajích pečlivě analyzovali podmínky MOV. Sportovci z Ruska a spojeneckého Běloruska dostali zákaz startu v mezinárodních soutěžích po začátku ruského vojenského útoku na Ukrajinu.
