Zatímco před více než dvěma lety se schůzka odehrávala v relativně pokojném světě, nyní musí USA a EU čelit mnoha výzvám ve světě, který je stále více rozdělený a nepřátelštější. Jak uvádějí analytici, USA a EU budou muset na tomto summitu ukázat své odhodlání a blízkou spolupráci, pokud jde o jejich reakci na útok palestinského hnutí Hamás na Izrael i ruskou invazi na Ukrajinu. Bude to znamenat ale i potřebu vyzvat Izrael, aby se držel pravidel mezinárodního práva při svých snahách odvrátit hrozbu, kterou představují palestinští radikálové.

Pokud jde o Ukrajinu, ruská invaze z února loňského roku vedla k posílení partnerství mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Projevilo se to například při zavádění sankcí proti Moskvě či při poskytování vojenské i další podpory Kyjevu. Nynější schůzka mezi Bidenem, Michelem a von der Leyenovou by neměla nechat nikoho na pochybách, že tato spolupráce a podpora Ukrajiny budou trvat tak dlouho, jak dlouho to bude potřeba.

Jsou tu ale i další výzvy a hrozby, kterým musí USA i EU společně čelit. Je tu Írán i další země, které podporují extremismus a vyvolávají napětí. Je to ale i on-line prostředí, na které je potřeba se zaměřit doma i v zahraničí. Stále větší problém představují kybernetické hrozby a útoky či dezinformace šířící se na internetu. Předpokládá se, že spolu americký prezident a lídři unijních institucí budou řešit i téma umělé inteligence a s tím související obavy, že by tato technologie mohla být ve velkém zneužita pro šíření dezinformací, což se projevilo například při nedávných slovenských volbách.

Velká část summitu bude zaměřena na to, jak učinit transatlantické ekonomiky silnější a konkurenceschopnější, zvláště když čelí výzvám netržních ekonomik, jako je Čína, píšou ve své analýze Frances G. Burwell a Georg Riekeles z amerického institutu Atlantická rada (Atlantic Council).

Jak uvedl nedávno list Financial Times s odvoláním na své zdroje, EU plánuje na summitu s USA rovněž oznámit vyšetřování čínských výrobců oceli v souvislosti s podezřením, že využívají vládní subvence, aby mohli ocel dodávat levněji. Připojí se tak ke snahám Washingtonu ochránit průmysl před levnou konkurencí.

Washington podle zdrojů listu požádal Brusel, aby zasáhl proti čínským výrobcům oceli výměnou za to, že se vyhne opětovnému uvalení cel na evropskou ocel zavedených vládou předchozího prezidenta Donalda Trumpa. Páteční setkání se uskuteční těsně před uplynutím lhůty pro vyřešení dvoustranného sporu týkajícího se cel na ocel. A podle posledních informací představitelé EU a USA chtěli jednat až do poslední chvíle, aby dosáhli alespoň předběžné dohody ohledně obchodu s ocelí a hliníkem, která by znovuzavedení cel odvrátila.

Pokud by se dohody nepodařilo dosáhnout do konce října, znamenalo by to, že na začátku příštího roku budou automaticky obnovena cla na export mezi EU a USA v hodnotě deseti miliard dolarů (zhruba 230 miliard Kč).

Vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy se od posledního společného summitu významně změnily. Vznikla platforma TTC (Rada pro obchod a technologie), která pomáhá rozvíjet obchod mezi oběma stranami. A ukázalo se, že jde o funkční mechanismus pro řešení bilaterálního transatlantického napětí a budování konsenzu, poznamenala ve své analýze Atlantická rada. Nyní by ale podle ní měly obě strany uvažovat například i o tom, jak z TTC učinit ještě silnější a trvalý mechanismus, například prostřednictvím malého stálého týmu.