Mým životním posláním je zmařit vznik palestinského státu, prohlásil Smotrič podle deníku The Guardian na zasedání své krajně pravicové ultranacionalistické strany. Vytvoříme svrchovanost... nejprve na místě a pak legislativně. Mám v úmyslu legalizovat nové osady, dodal.

Smotrič v Netanjahuově vládě dostal kromě postu ministra financí i nově zřízenou funkci ministra na ministerstvu obrany, který má pravomoc nad civilní správou více než poloviny Západního břehu. Může tak zasahovat i do výstavby židovských osad. Tu považuje většina zemí za nelegální z hlediska mezinárodního práva. Jde také o jednu z hlavních překážek mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci, který od roku 2014 na mrtvém bodě.

Západní břeh Jordánu, kde žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů, rozdělila mírová dohoda z Osla z roku 1993 na tři zóny. Smotrič má na starosti zónu C, která je plně pod správou Izraele, jsou v ní zejména židovské osady a takzvané vojenské oblasti a tvoří asi 60 procent území Západního břehu. Zóna A je plně pod správou Palestinců a tvoří asi pětinu území a v zóně B je civilní správa v rukou Palestinců, kteří se ale o bezpečnost dělí s Izraelci.

The Guardian napsal, že američtí činitelé už zvažovali zavedení sankcí vůči Smotričovi kvůli jeho snahám o rozšiřování osad a dalším extremistickým výroků. Jimi totiž tento ministr, který také žije v jedné z osad na Západním břehu, která je z hlediska mezinárodního práva nelegální, přispívá k intenzivnějším násilnostem osadníků vůči Palestincům. Například loni v únoru v obci Huvára desítky židovských osadníků v reakci na zabití dvou osadníků palestinským radikálem útočily na Palestince a zapalovaly jejich domy a auta. Po těchto událostech, které i místní izraelský armádní velitel označil za pogrom, Smotrič prohlásil, že Huváru je třeba vyhladit.

Násilnosti na Západním břehu zesílily už před dvěma lety v souvislosti s intenzivnějšími raziemi armády proti palestinským radikálům, při nichž ale umírali i civilisté. Střety osadníků s Palestinci byly častější po nástupu Netanjahuovy vlády v prosinci 2022, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, a ještě více se zostřily po loňském 7. říjnu, kdy palestinské hnutí Hamás zaútočilo z Gazy na Izrael, čímž začala válka v Pásmu Gazy. Od té doby izraelská armáda téměř denně zasahuje na Západním břehu, kde od října zatkla podle palestinských zdrojů na 9340 lidí a nejméně 550 Palestinců, včetně 140 nezletilých přitom zemřelo.

Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy, což jsou oblasti požadované Palestinci jako území svého budoucího státu, obsadil Izrael v roce 1967 při šestidenní válce. Z Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, dva roky na to se tam vlády násilím ujalo hnutí Hamás.