Obě strany konfliktu, který začal loni v říjnu teroristickým útokem Hamásu a jeho spojenců na Izrael, se v posledních týdnech neúspěšně pokoušejí o příměří. K jeho vyhlášení na základě návrhu prezentovaného americkým prezidentem Joem Bidenem před dvěma týdny vyzvala Rada bezpečnosti OSN. Hamás k němu však měl připomínky, které Izrael odmítá.

Evropská rada vyzývá k bezodkladnému a bezpodmínečnému úplnému provedení podmínek návrhu na příměří, což by vedlo k okamžitému příměří v Gaze, propuštění všech rukojmích a výraznému a trvalému zvýšení toku humanitární pomoci v celé Gaze, uvádí se v přijatých závěrech summitu.

Lídři členských zemí v nich také vyjádřili hluboké znepokojení nad důsledky probíhající izraelské pozemní operace ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde kvůli bojům umírají civilisté. Připomněli květnový verdikt ICJ, který nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v Rafáhu a otevřít tamní hraniční přechod pro neomezený přísun humanitární pomoci.

Summit rovněž odsoudil nedávné útoky na humanitární pracovníky i násilí páchané radikálními židovskými osadníky na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.

Sporným bodem podvečerního bruselského jednání bylo uznání palestinského státu. K tomu v minulých týdnech přikročilo Španělsko, Irsko a Slovinsko. Některé státy chtěly, aby se zmínka o uznání palestinské státnosti jako klíčové součásti trvalého míru založeného na nezávislé existenci dvou států - izraelského a palestinského. Podle diplomatického zdroje ČTK však proti této formulaci byly Česko, Německo, Rakousko a Maďarsko, které mají k uznání palestinského státu rezervovanější postoj. V textu závěrů se proto místo toho objevila formulace podporující věrohodnou cestu k uznání palestinské státnosti.