Šéfové států a vlád členských zemí EU ve čtvrtek vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Předseda vrcholné unijní schůzky Charles Michel zdůraznil, že do Pásma Gazy se musí urychleně dostat humanitární pomoc. Evropská rada také apeluje na izraelskou vládu, aby se nepouštěla do vojenské operace v Rafáhu, uvedl Michel.
Fiala ocenil, že se mu i díky úzké spolupráci rakouským kancléřem Karlen Nehammem podařilo dosáhnout textu, který obě země mohly podpořit. Pro nás bylo klíčové, abychom nezapomínali na to, kdo je viník a kdo oběť. Abychom pojmenovali toho, kdo ten konflikt rozpoutal, a to byli teroristé z Hamásu, uvedl. Jednání podle českého předsedy vlády nebyla jednoduchá, ale výsledné stanovisko je vyvážené.
Česko vítá, že Evropská rada souhlasila s přípravou dalšího sankčního balíčku a vyzvala k sankcím vůči zemím, které Rusko v jeho agresi na Ukrajině podporují, řekl Fiala. Zmínil Bělorusko, KLDR či Írán. Klíčovým prvkem do budoucna je pak financování obranného průmyslu, doplnil Fiala. V počátcích je podle něj debata o financování společnými dluhopisy. Budeme si muset postupně vyjasňovat stanoviska, jak by to mělo konkrétně vypadat, dodal.
V Bruselu dnes ráno projevem předsedy Evropské rady Charlese Michela začal závěrečný den summitu Evropské unie. Dopoledne se prezidenti a premiéři členských zemí EU setkali s předsedy vlád Islandu, Norska a Lichtenštejnska u příležitosti 30 let Evropského hospodářského prostoru (EHP). Kolem poledne je na programu eurosummit, tedy jednání představitelů členských zemí platících eurem.
Odpoledne čeká státníky debata o zbývajících tématech programu, včetně omezení dovozu ruského a běloruského obilí na unijní trh. Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala. Ten se ráno před začátkem jednání setkal se svými protějšky z Dánska a Nizozemska, s nimiž na konci ledna napsal otevřený dopis vyzývající k další podpoře Ukrajiny. Dopis též zmiňoval nutnost dodávek munice zemi bránící se ruské agresi.
Společně s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a nizozemským premiérem Markem Ruttem jsme před Evropskou radou napsali dopis do Financial Times, který apeloval na zrychlení pomoci Ukrajině. Vzápětí jsem představil naši iniciativu na nákup munice. Zbytek už znáte. Děkuji kolegům za spolupráci!, napsal Fiala na síti X a přidal společnou fotografii.
Představitelé Německa, Dánska, Česka, Estonska a Nizozemska v dopise připouštějí, že se unii nepodaří splnit její cíl z loňska, kdy se EU zavázala, že Ukrajině do března letošního roku dodá milion kusů dělostřelecké munice. Česko později představilo vlastní iniciativu jak zajistit munici pro Ukrajinu ze zemí mimo EU, k níž se připojilo několik států.
V jednacím sále dnes ke kruhovému stolu usedli představitelé sedmadvacítky a také islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová, lichtenštejnský premiér Daniel Risch a norský premiér Jonas Gahr Störe. Všichni tři hosté hovořili o přínosu členství svých zemí v EHP. Jakobsdóttirová ho označila za jeden z pilířů islandské zahraniční politiky spolu s členstvím v schengenském prostoru (volného pohybu). Risch hovořil o obraně společných hodnot a Störe o spolupráci ve vědě a výzkumu a nově výrazněji i v obraně.
Evropský hospodářský prostor tvoří 27 zemí EU spolu s Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. V uskupení je zaručena svoboda pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.
Lídři zemí platících eurem se na takzvaném eurosummitu sejdou s prezidentkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou. Šéfové států a vlád se budou zabývat také děním na Haiti, kde se koncem února proti vládě vzbouřily gangy.
