Řetězec událostí je složitý a mohou do něj zasahovat další faktory. Podle hlavní autorky studie Marileny Oltmannsové z britského Národního oceánografického centra však probíhá zhruba takto: Teplé podmínky v Grónsku přinášejí do Atlantiku více vody z tání ledovců. Protože je tato voda lehčí než mořská, usazuje se na hladině oceánu a snižuje výměnu tepla mezi vzduchem a mořem.
To vede k silnějším větrům v okolí oblasti tající vody. V zimě tyto větry způsobují posun Severoatlantického proudu, který je prodloužením Golfského proudu, na sever. V létě následujícího roku větry sledují směr tohoto proudu a jsou přesměrovány na sever. To pomáhá vytvářet typ podmínek velkoplošné atmosférické cirkulace, které přinášejí teplejší a sušší počasí nad Evropou.
Oltmannsová říká, že umístění, rozsah a sílu sladkovodních událostí lze použít k odhadu následného vzorce teplého a suchého počasí nad Evropou. Na základě zjištěného řetězce událostí očekáváme, že podmínky mezi oceánem a atmosférou budou letos příznivé pro neobvykle teplé a suché léto nad jižní Evropou, uvedla.
