Podle předchozího odhadu se očekávalo dosažení dvouprocentní hranice v 18 zemích aliance. Nový odhad prezentoval Stoltenberg při vystoupení na půdě výzkumného ústavu Wilson Center, kterým zahajoval návštěvu Washingtonu. Naznačil, že podrobnosti ohledně obranných výdajů členů NATO oznámí po odpolední schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Už teď ale mohu odhalit, že tento rok více než 20 spojenců utratí alespoň dvě procenta HDP na obranu, řekl v úvodním projevu. Evropané dělají pro svou kolektivní bezpečnost více než před několika lety, uvedl Stoltenberg, který se schází s Bidenem necelý měsíc před summitem NATO svolaným do americké metropole.

Aliance si uvedenou hranici stanovila jako kýženou úroveň obranných výdajů v roce 2014, kdy takovéto obranné rozpočty měl jen malý zlomek členských zemí. V posledních letech je spojenci výrazně zvyšují i v důsledku ruské agrese na Ukrajině, která přinesla konvenční válku k hranicím NATO.

V roce 2021 dvě procenta HDP nebo více dalo na armádu jen šest členských zemí, připomíná AP. Letos v únoru pak Stoltenberg vyjádřil očekávání, že v roce 2024 výdajový cíl dosáhne 18 členů aliance, která se krátce nato rozrostla o Švédsko. O rok dříve se k NATO připojilo také Finsko.

Obranné výdaje zvyšuje i Česko, které dvouprocentní hranici zakotvilo v zákoně. Česká vláda se výdajového cíle snaží dosáhnout letos, zatímco loni na obranu vydala 1,37 procenta HDP. Nejvyšší vojenský rozpočet mělo loni v relativním vyjádření Polsko, které utratilo 3,9 procenta HDP.

Stoltenberg ve Wilson Center mluvil také o vojenské podpoře Ukrajiny, která je podle něj cestou k míru. Kritizoval naopak Čínu, která podle Západu dodává Rusku technologie s vojenským využitím a podporuje tím válečné úsilí Moskvy. V jistém momentě, pokud Čína nezmění kurz, musí spojenci uvalit následky, řekl šéf NATO.