Až dosud se koordinací pomoci pro Kyjev zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu, kterou vedou Spojené státy a která sdružuje asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že Stoltenberg přichystal návrh, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Jeho vznik by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, jestliže by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.

Šéf NATO ke svém návrhu neposkytl detaily; řekl, že ministři o něm budou dnes jen debatovat a jeho konečné schválení by se mělo uskutečnit na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. Musíme vytrvat v naší pevné podpoře Ukrajiny, jakékoli odklady či zpoždění mají vážné dopady na situaci na bojišti, prohlásil Stoltenberg.

Podle generálního tajemníka NATO musí aliance změnit dynamiku poskytování podpory Ukrajině. Musíme zajistit spolehlivou a předvídatelnou pomoc Ukrajině v dlouhodobém horizontu, abychom se méně spoléhali na dobrovolné příspěvky a více na závazky NATO. Méně na krátkodobé nabídky a více na víceleté přísliby, dodal Stoltenberg.

Německá ministryně zahraničí označila návrh za správný a důležitý. Pomoc Ukrajině by měla být vyplácena prostřednictvím spolehlivých, dlouhodobých struktur, uvedla Annalena Baerbocková.

Návrh ocenil i šéf lotyšské diplomacie, fond na pomoc Ukrajině by podle něj mohl být financován jednotlivými členskými státy NATO. Příspěvky by se přitom mohly odvodit podle HDP jednotlivých zemí, řekl Krišjánis Kariňš novinářům.

Je důležité mít na paměti, že to není charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti, uvedla v reakci na Stoltenbergův návrh belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová. Na druhou stranu je podle ní nebezpečné slibovat něco, co nebudeme moci splnit. Ministři by proto měli o návrhu a jeho proveditelnosti dnes důkladně diskutovat.

K návrhu se vyjádřilo skepticky i Maďarsko. Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici, uvedl na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.

Ve čtvrtek odpoledne bude v Bruselu jednat i Rada NATO-Ukrajina za přítomnosti ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Uskuteční se rovněž společné jednání NATO s Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou. Válka na Ukrajině se totiž týká i těchto zemí a jejich regionu vzhledem k tomu, že Rusko získává velké množství zbraní z Íránu a Severní Koreje, řekl novinářům při svém příchodu do sídla NATO Stoltenberg.

U příležitosti 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance bude v Bruselu k vidění i speciální exponát, který přicestoval z USA již v úterý - Severoatlantická smlouva, někdy podle místa podpisu nazývaná Washingtonskou smlouvou. Zakládající dokument NATO podepsalo v roce 1949 deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.