Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí šéf americké diplomacie Antony Blinken jednal po telefonu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzýval ho k zastavení bojů. Podle stejného zdroje Alijev uvedl, že je připraven vojenskou operaci zastavit a začít přípravu jednání s představiteli Náhorního Karabachu. Blinken také hovořil s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, kterému řekl, že Spojené státy plně podporují suverenitu, nezávislost a územní celistvost Arménie.

V úterý večer kancelář ázerbájdžánského prezidenta vyzvala nelegální arménské ozbrojené síly, aby se vzdaly, jinak bude vojenská operace pokračovat, až do dosažení cíle. Ázerbájdžán tvrdí, že po složení zbraní proarménskými silami je ochoten zahájit jednání s představiteli arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu. Jednání se mají uskutečnit mimo spornou oblast.

Dnes brzy ráno se k situaci v Náhorním Karabachu vyjádřilo také ruské ministerstvo zahraničí. Naléháme na strany konfliktu, aby okamžitě zastavily krveprolití a projevy nepřátelství a aby zamezily civilním ztrátám, uvedla diplomacie země, která vede krvavou válku na Ukrajině. Moskva také vyzvala Baku a Jerevan, aby se vrátily k plnění dohody o příměří, kterou uzavřely v roce 2020 za ruského zprostředkování.

Žádáme mimořádné zasedání (RB OSN) vzhledem k závažné odpovědnosti, kterou na sebe bere Ázerbájdžán, uvedla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Albánské předsednictví RB OSN podle AFP oznámilo, že zasedání se v New Yorku uskuteční ve čtvrtek odpoledne místního času. Podle Paříže se Ázerbájdžán dopustil nelegálního a neospravedlnitelného útoku. Pro svůj postoj bude Francie hledat mezi členy Rady bezpečnosti co nejširší podporu, je ale otázkou, jak budou hlasovat Čína a Rusko, které patří k pětici stálých členů s právem veta.

Ázerbájdžán v úterý oznámil, že ve sporné oblasti zahájil protiteroristickou operaci, do které nasadil armádní jednotky včetně dělostřelectva. Ostřelováno bylo několik měst v Náhorním Karabachu, mimo jiné správní středisko Stěpanakertu. Podle agentury AFP při bojích zahynulo nejméně 29 lidí.

Podle Baku je cílem operace odzbrojení vojenských složek věrných Arménii. Jerevan označil operaci za agresi a tvrdí, že ve sporné oblasti žádné své vojenské jednotky nemá.

Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. Enklávu ale za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Od té doby zůstala jediná pozemní cesta, známá jako Lačinský koridor, která spojuje Karabach s Arménií. Volný pohyb po této trase by mělo zajišťovat několik tisíc ruských vojáků, rozmístěných jako mírové síly v regionu, ale podle médií koridor ve skutečnosti ovládá Ázerbájdžán.