Cuca Gamarraová, která byla kandidátkou Lidové strany (PP) Alberta Núňeze Feijóa, dostala hlasy 139 poslanců, tedy 137 ze strany PP, jež vyhrála červencové volby, a po jednom od Unie navarského lidu (UPN) a Kanárské koalice (CC). Nepřipojilo se k nim 33 poslanců krajně pravicové strany Vox, která je spojencem PP v některých regionech. Poslanci Vox hlasovali pro vlastního kandidáta Ignacia Gila Lázara.

Dvaapadesátiletou Armengolovou, která byla do letoška osm let předsedkyní regionální vlády Baleár, kromě socialistů (PSOE, 121 mandátů) podpořilo 31 poslanců levicové strany Sumar, šest členů baskické strany EH Bildu, pět poslanců Baskické národní strany (PNV), jeden zástupce Galicijského nacionalistického bloku (BNG) a 14 katalánských separatistů. Sedm z nich je z Republikánské levice Katalánska (ERC) a sedm z radikálnější strany Junts, kterou ze zahraničí neoficiálně vede katalánský expremiér Carles Puigdemont.

Strana Junts nicméně dala najevo, že dnešní podpora neznamená automaticky podporu pro šéfa socialistů Pedra Sáncheze jako premiéra v dalším volebním období. Zatím není jasné, koho španělský král Felipe VI. nominuje na předsedu vlády. Obvykle navrhuje šéfa strany, která vyhrála volby, což jsou lidovci. Pověřit ale může i Sáncheze, pokud ten ho přesvědčí, že má dostatečnou podporu v parlamentu.

Katalánští separatisté dnes uvedli, že součástí dohody s PSOE je i slib socialistů, že už na příštím zasedání parlamentu se bude používat i katalánština, baskičtina a galicijština. Podle nich k tomu není třeba přijímat žádnou novou právní úpravu. Strana Junts rovněž uvedla, že španělský ministr zahraničí José Manuel Albares už poslal do Bruselu žádost, aby mezi úřední jazyky EU byly zařazeny i katalánština, baskičtina a galicijština. Španělsko v tomto půlroce do konce prosince předsedá Evropské unii.

Katalánští separatisté rovněž požadují, aby pokračovalo vyšetřování odposlechové kauzy Pegasus, která se týkala Sáncheze, španělské ministryně obrany, ale i katalánských separatistů. Rovněž trvají na tom, aby socialisté nestíhali katalánské separatisty kvůli politickému sporu s ústřední vládou, což se týká neústavního referenda o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Kromě vedení dolní komory, které má mít celkem devět členů, se dnes volí i vedení horní komory. Šéfem Senátu, v němž má většinu PP, se stal lidovec Pedro Rollán. Ustavující zasedání Senátu dnes zahájil Martín Sans ze strany katalánských socialistů PSC, který promluvil nejprve v katalánštině.

Po úvodním zasedání noví předsedové obou komor pojedou oficiálně oznámit ustavení parlamentu králi. Felipe VI. pak ohlásí termín schůzek se zástupci parlamentních stran a jednoho z nich posléze nominuje jako premiéra. Ten pak musí získat důvěru poslanců. V prvním kole potřebuje většinu ze 350 členů dolní komory, ve druhém většinu hlasujících. Pokud by král navrhl Sáncheze, mohlo by mu pomoci, kdyby se poslanci Junts třeba jen zdrželi hlasování.