Podle Kyjeva se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014, provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci. Obvinění se týkají vyzbrojování proruských skupin a rusifikace poloostrova Krym, kde po anexi podle ICJ dramaticky klesly zápisy žáků na vyučování v ukrajinštině.

Vrchní soud OSN podle agentury Reuters dospěl k závěru, že Rusko porušilo antidiskriminační dohodu, když nedostatečně chránilo vzdělávání v ukrajinském jazyce. Odmítl však další tvrzení Kyjeva, podle kterého se Rusko snaží vymazat kulturu etnických Tatarů a Ukrajinců na Krymu.

Reparace požadovali Ukrajinci za útoky v regionu včetně sestřelení letu MH17 v létě 2014, za které nizozemský soud připsal odpovědnost separatistům. ICJ sice dříve konstatoval, že Rusko mělo nad separatistickými silami celkovou kontrolu, v novém verdiktu ale uvádí, že dodávky zbraní a jiného vybavení těmto silám nepředstavuje financování terorismu podle kritérií v úmluvě OSN.

Moskva při úvodních projevech loni v červnu ukrajinská obvinění odmítla a označila je za nehorázné lži. Kyjev u soudu označil Rusko za teroristický stát a uvedl, že Moskva na východě Ukrajiny financovala kampaň zastrašování a teroru. Jednalo se tehdy o první setkání ukrajinských a ruských právníků u ICJ od ruské invaze na Ukrajinu zahájené v únoru 2022.

Rozhodnutí ICJ jsou právně závazná, tribunál ale nedisponuje žádnými mechanismy pro jejich vymáhání. AP uvádí, že dnešní verdikt je prvním z dvojice očekávaných stanovisek ICJ souvisejících s deset let trvajícím konfliktem na Ukrajině, který se po ruské invazi před dvěma lety změnil v plnohodnotnou válku.

Ukrajina se jen několik dní po novém útoku obrátila na haagský tribunál, který záhy Rusku nařídil okamžité zastavení jeho válečných operací. Moskva tento příkaz ignorovala.