Bojím se strachu. Bojím se, že Evropané budou volit, protože se bojí. Je vědecky prokázáno, že strach tváří v tvář neznámému a nejistotě vytváří hormon, který volá po bezpečnostní reakci. To je fakt, řekl Borrell v rozhovor s britským listem.

Současnou geopolitickou situaci hodnotil šéf unijní diplomacie i na nedávné přednášce pořádané časopisem Le Grand Continent. Jak tehdy uvedl, válka na Ukrajině i konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás ohrožují budoucnost bloku. V případě Ukrajiny řekl, že se obává porážky, pokud nedojde k rychlé změně kurzu.

Pokud nezmobilizujeme všechny naše kapacity, umožní to Putinovi vyhrát válku na Ukrajině, řekl. Borrell přitom nevidí žádné náznaky toho, že by měl ruský prezident Vladimir Putin v úmyslu boje zastavit nebo přistoupit na určitou dohodu výměnou za to, že si ponechá část východní Ukrajiny.

Palestinské radikální hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, není podle Borrella jen vojenskou silou, ale i myšlenkovým proudem. Jako takové ho lze porazit pouze lepšími myšlenkami, nikoli samotnými bombami.

Pravicové strany na celém evropském kontinentě v uplynulých měsících nabývají na síle, zjevně v reakci na strach voličů z migrace a kvůli zhoršující se životní úrovni, napsal The Guardian. Této atmosféry strachu mohou podle Borrella využít strany, které nabízejí špatné odpovědi na dobré otázky.

Šéf unijní diplomacie připustil, že existují skutečné i domnělé důvody k obavám, vyzval nicméně voliče, aby podpořili ty politické síly, které jim předkládají jasnou analýzu situace. Pokud se tak nestane, mohly by být evropské volby stejně nebezpečné jako ty v USA, dodal Borrell nejspíš v narážce na prezidentské klání, ve kterém v roce 2016 zvítězil Donald Trump. Ten chce na nejvyšší funkci příští rok kandidovat znovu.