O osudech vězňů informoval Vystrčila šéf památníku Johannes Tuchel a český historik Jan Boris Uhlíř, který se dokumentaci československých obětí v Plötzensee dlouhodobě věnuje.

Jsou to lidé, kteří nemají hroby, řekl Vystrčil o obětech v rozhovoru s českými novináři. Díky panu profesorovi Tuchelovi a panu doktorovi Uhlířovi, to znamená spolupráce Čecha s Němcem, tady máme místo, kam potomci těch, co nemají hroby, mohou přijít. Dozvědí se aspoň to, zda tady byli, nebo nebyli popraveni, řekl.

Práci Tuchela a Uhlíře považuje Vystrčil záslužnou přinejmenším ze dvou důvodů. Tím prvním je, že byla zmapována historie těch, co nemají hroby. A tou druhou je, že tady Češi a Němci spolupracovali na něčem, co tvoří jejich společnou historii, řekl.

Podle Vystrčila je památník v Plötzensee příkladem toho, jak lidé dokážou být šílení. Ukazuje se, co se může stát, pokud podlehneme diktátorovi a pokud si neuvědomíme, že jsou nějaké základní principy, podle kterých když se neřídíme, tak může zvítězit nejprve populismus a potom třeba diktátor, dodal.

Památník v Plötzensee už loni v květnu navštívil český premiér Petr Fiala. To, že si nyní místo prohlédl i Vystrčil, historik Uhlíř oceňuje. Návštěva předsedy Senátu je navíc důležitá, protože po prezidentovi je to druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky, řekl Uhlíř ČTK.

Osudy obětí připomíná v berlínském Památníku německého odboje česko-německá výstava, která měla skončit na konci října, ale byla prodloužena až do poloviny ledna 2024. Výstava je rozdělena na dvě části. Německá s názvem Krvavé noci v Plötzensee se věnuje hromadným popravám 250 vězňů oběšením na počátku září 1943. Česká část pojmenovaná České oběti Plötzensee se věnuje československých odbojářům, kteří v nechvalně známé berlínské věznici přišli o život kvůli svému nesouhlasu s nacistickým režimem.

Mezi nejznámější Čechy, které nacisté během krvavých zářijových dní v roce 1943 v Plötzensee oběsili, patří komunistický novinář Julius Fučík. Z něj československý komunistický režim učinil po válce legendu a přední postavu své ideologie. Památník Plötzensee zmiňuje i zámečníka Zdeňka Hájka, který byl v lednu 1943 zatčen za krádež králíků a hus na předměstích Berlína, za což byl odsouzen k trestu smrti.

Gilotinou byl v Plötzensee popraven například Vasil Kaprálek Škrach, který působil jako osobní knihovník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Stejným způsobem nacisté zavraždili i novinářku, odbojářku a spoluvydavatelku odbojářského časopisu V boj Irenu Bernáškovou.