Ústřední volební komise v pondělí označila Madura za vítěze, aniž by ovšem zveřejnila výsledky hlasování. V reakci na to vyšly do ulic tisíce lidí, jejichž většinou poklidné protesty potlačily bezpečnostní složky silou. Podle agentury AFP zemřelo nejméně 11 lidí, desítky byly zraněny a více než sedm stovek zatčeno.

Venezuelské orgány by měly přestat se zatýkáním, represemi a násilnou rétorikou vůči příslušníkům venezuelské opozice, uvedl dnes Borrell. Zároveň zopakoval, že EU požaduje zveřejnění úplných volebních výsledků, jinak Madura za prezidenta neuzná.

Podobně se vyjadřují i vlády řady zemí regionu či Spojených států. O situaci ve má ve 21:00 SELČ ve Washingtonu jednat na mimořádném zasedání Stálá rada Organizace amerických států (OAS), sdružující tři desítky amerických zemí, z nichž nejméně desítka chce přezkoumání volebních výsledků.

Maduro podle volební komise po sečtení 80 procent hlasů získal 51,2 procenta hlasů a opoziční kandidát Edmundo González Urrutia 44,2 procenta. Levicový autoritář se tak podle loajálního úřadu stal prezidentem na další šestileté období. Maduro obvinil opozici, že chystá puč a podobně se vyjádřil i ministr obrany Vladimir Padrino López, podle něhož má Maduro podporu armády, jejíž role je považována za klíčovou.

Opozice tvrdí, že má k dispozici 90 procent volebních záznamů a může dokázat, že Gonzáles dostal více než dvojnásobek hlasů proti Madurovi. Podle analytiků oslovených agenturou Reuters však bude pro oponenty režimu složité dokázat vítězství svého kandidáta a přesvědčit Madurův režim k ústupkům. Ani v minulosti opoziční protesty či tlak ze zahraničí ke změně režimu nevedly.