Obliba koaliční vlády ve srovnání se srpnem klesla ještě o čtyři procentní body. Nekritičtější jsou ke kabinetu voliči pravicově populistické Alternativy pro Německo (100 procent), následovaní podpůrci Spojenectví Sahry Wagenknechtové (98 procent) a konzervativní unie CDU/CSU (91 procent). Většinově nespokojení jsou ale i voliči vládních SPD (63 procent) a Zelených (54 procent).

S výkony kancléře Scholze, jehož vládu řada pozorovatelů i občanů kritizuje jako velmi rozhádanou, je spokojeno jen 18 procent dotázaných, tedy o šest procentních bodů méně než v srpnu. Pro srovnání - jeho předchůdkyně ve funkci Angela Merkelová během 16 let v úřadu v této statistice nikdy neklesla pod 40 procent.

Zásadním tématem je pro Němce zřejmě i v důsledku několika nedávných útoků azylová a migrační politika. Jen 18 procent z nich si myslí, že spolková republika v této oblasti nepotřebuje podstatnou změnu. Opačný názor mají nejčastěji příznivci AfD (97 procent), Spojenectví Sahry Wagenknechtové (91 procent) a CDU/CSU (86 procent). Významné změny požadují ale i podporovatelé SPD (65 procent) a Zelených (48 procent).

Ke konkrétním změnám, které Němci chtějí, patří více prevence, pokud jde o radikální islamismus (82 procent dotázaných), zavedení trvalých kontrol na německých hranicích (73 procent) a rozšíření pravomocí bezpečnostních složek (72 procent).

Velmi bezpečně či spíše bezpečně se ve spolkové republice cítí 53 procent lidí, což oproti srpnu představuje pokles o tři procentní body. Spíše pocit nebezpečí v menším či větším měřítku vnímá 44 procent Němců, což je vzestup o čtyři procentní body. Pocit bezpečí mají spíše muži (64 procent) než ženy (43 procent).