Ukrajina je naší prioritou, řekl Macron. Od počátku války zastáváme s Německem stejné pozice a jednáme společně, uvedl. Za důležité označil Scholz dodávky protivzdušných systémů, aby se Ukrajina mohla bránit ruskému ostřelování.

Ukrajna by podle Macrona měla mít možnost západními zbraněmi, které k obraně dostává, útočit i na cíle v Rusku, ze kterých ruská armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí. Máme říct Ukrajincům, že sice dostanou zbraně, ale bránit se s nimi nesmí? zeptal se prezident. Dodal, že na jiné cíle v Rusku by však Ukrajina mířit neměla.

Scholzův postoj k ukrajinským úderům západními zbraněmi v Rusku je naopak zdrženlivý. Kancléř zdůrazňuje, že se Německo si nepřeje eskalaci konfliktu a nechce být do války zataženo.

K větší volnosti pro ukrajinskou armádu vyzývá generální tajemník OSN Jens Stoltenberg, podle kterého právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo území Ukrajiny.

Scholz uvedl, že skupina sedmi velkých světových ekonomik (G7) se na červnovém summitu bude intenzivně věnovat tomu, jak Ukrajině dále pomoci a jak vytvořit stabilní rámec takové podpory. V úvahu podle něj připadá i využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv.

Macron se Scholzem se shodli také na tom, že posílit vlastní bezpečnost a obranyschopnost potřebuje i Evropa. Macron zdůraznil, že vedle bezpečnosti se Evropská unie musí věnovat i rozvoji zelených technologií a umělé inteligence. V Evropě potřebujeme investiční šok, dodal francouzský prezident.

Situace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy vyvolává vážné obavy a Izrael by zde měl zastavit vojenské operace, prohlásil Macron. Se Scholzem vyzvali Izrael, aby respektoval mezinárodní právo a zajistil humanitární pomoc palestinským civilistům.

Na dění v Rafáhu hledím se značnými obavami, řekl Macron, který dnes v Německu končí třídenní státní návštěvu. Připomenul, že Izraeli nařídil zastavit operaci v tomto městě v Pásmu Gazy Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Mezinárodní právo platí všude, řekl francouzský prezident.

Scholz zdůraznil, že stejně jako palestinské hnutí Hamás musí propustit všechny izraelská rukojmí, tak zase Izrael musí dbát na mezinárodní právo. Odpovědností izraelské vlády je také to, aby se pomoc dostala k civilistům, uvedl kancléř.

Za nezbytné pak Scholz označil vyšetření incidentu v uprchlickém táboře nedaleko Rafáhu, kde zahynuly přes čtyři desítky civilistů. Izrael prověřuje možnost, že jejich smrt způsobilo po nedělním izraelském leteckém úderu vznícení munice, kterou měli palestinští bojovníci v blízkosti uskladněnou.

Válka v Gaze začala 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a asi 250 osob unesli. Izraelská odveta stála dosud život nejméně 36.096 Palestinců, uvedly dnes úřady v Gaze ovládané Hamásem.