Právní zástupce novinářky označil rozhodnutí soudu za příliš tvrdé a agentuře Reuters řekl, že se hodlá proti verdiktu odvolat. Server RFE/RL uvedl, že soud zamítl žádost advokáta Kurmaševové o předběžné opatření, které by nezahrnovalo zbavení osobní svobody.

Výsledek dnešního slyšení nás vážně zklamal, uvedl úřadující šéf RFE/RL Jeffrey Gedmin a vyzval k okamžitému propuštění Kurmaševové.

Takzvaný zákon o zahraničních agentech v Rusku ukládá každému, kdo se zabývá cíleným shromažďováním informací o ruských vojenských aktivitách, povinnost předem o tom informovat ruské ministerstvo spravedlnosti. Úřady ho využívají k pronásledování lidskoprávních aktivistů, opozice, nezávislých médií i běžných občanů, připomíná ruskojazyčný server BBC.

Kurmaševová, která podle RFE/RL žije v Praze a dlouhodobě se zabývá menšinovými etniky v ruském Tatarstánu a Baškortostánu, do Ruska odcestovala z rodinných důvodů v květnu. Při zpáteční cestě na začátku června ji však úřady zastavily na letišti a zabavily jí americký i ruský pas. Místo vrácení dokladů jí pak minulý týden zadržely a obvinily z toho, že se neregistrovala jako zahraniční agentka.

BBC upozorňuje, že porušení povinnosti ohlásit se úřadům je v Rusku trestným činem už téměř tři roky. Doposud ale nebylo v tomto ohledu vedeno jediné trestní řízení. Skutečnost, že bylo poprvé zahájeno právě proti novinářce, potvrzuje, že samotný článek je doopravdy jen nepřímým zákazem sbírat jakékoliv informace týkající se armády, a to i těch, které nejsou citlivé a netýkají se státních tajemství, uvedla odbornice na mediální právo Centra ochrany práv médií Galina Arapovová. Jak centrum, tak Arapovová jsou v Rusku rovněž vedeni jako zahraničí agenti.

Od konce letošního března Rusko zadržuje amerického novináře listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, který čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až 20 let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř 40 let. Americké úřady i WSJ obvinění novináře důrazně odmítají.