Soud zvážil odvolání Kara-Murzovy obhajoby a rozhodl se ponechat verdikt první instance beze změny a stížnosti advokátů odsouzeného nevyhovět, cituje TASS z prohlášení odvolacího soudu.
Kara-Murza, jenž kritizoval ruskou agresi proti Ukrajině, se ocitl ve vazbě po obvinění ze šíření nepravdivých informací o ruské armádě. Rusko krátce po útoku na Ukrajinu zavedlo jako nový trestný čin to, co označuje za šíření lží o svých ozbrojených silách. Kvůli protiválečným výrokům pak úřady opozičního představitele obvinily z vlastizrady.
V polovině dubna ho moskevský soud shledal vinným ve všech bodech obžaloby a vyhověl návrhu prokuratury, která žádala 25 let vězení. Odsouzení vyvolalo kritiku v zahraničí, mimo jiné od Evropské unie, Británie, Spojených států, Francie či Česka.
Jednačtyřicetiletý Kara-Murza už dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Teto politik je jedním z mála významných představitelů opozice, kteří zůstali v Rusku a vystupovali proti prezidentovi Vladimirovi Putinovi i poté, co Kreml loni v únoru vyslal invazní vojska na Ukrajinu, upozornil Reuters.
Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Dlouholetý Putinův odpůrce trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které podle jeho právníků způsobily pokusy o otravu v letech 2015 a 2017. Podle jeho právníka je ve špatné zdravotním stavu.
Loni dostal Kara-Murza mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.