Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru..., že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování (lidských práv), uvedl dnes štrasburský soud.

Ukrajinská vláda ve své stížnosti k ECHR poukazovala na utlačovatelskou kampaň, která zahrnovala zmizení osob, špatné zacházení, protiprávní zadržování, nemožnost zbavit se ruského občanství, potlačování ukrajinských médií a ukrajinského jazyka ve školách a vykonstruované procesy.

Rozhodnutí ECHR je velkým úspěchem mezinárodní spravedlnosti. Soud ve Štrasburku poprvé přiřkl Rusku odpovědnost za rozsáhlé porušování lidských práv na Krymu. Ukrajina se přiblížila k nastolení spravedlnosti, reagovala na dnešní rozhodnutí na síti X Iryna Mudrová, zástupkyně šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře.

Ruská vláda ve svých podáních obvinění označovala za vágně formulované a neopodstatněné.

ECHR nicméně zdůraznil, že incidenty a systematické porušování úmluvy o lidských právech se ve zkoumaném období děly v kontextu plného uplatňování ruského práva na Krymu.

Očividný nedostatek účinného vyšetřování (incidentů)...dokázal, že praktiky ruské úřady formálně tolerovaly, usnesl se soud ve Štrasburku.

Ve vztahu k porušení článků 2, 3 a 5, které se zabývají právem na život, svobodu a osobní bezpečnost a zakazují nelidské a ponižující zacházení, ECHR uvádí, že má důkazy o 43 případech zmizení osob mezi lety 2014 a 2018.

Zpráva Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva z roku 2017 také zmiňuje 'několik závažných porušení jako bezdůvodná zatčení, špatné zacházení a mučení, které zahrnovalo prvky sexuálního násilí...obětem byly zavázány oči, byly mlácené, mučené elektrickým proudem a bylo jim vyhrožováno znásilněním', uvádí zpráva soudu. Zmíněnými oběťmi byli podle ECHR především ukrajinští vojáci, aktivisté, novináři a krymští Tataři.

Rusko Krym anektovalo v březnu 2014 poté, co se pro připojení k Ruské federaci vyslovilo 96,8 procenta hlasujících v referendu, které například Evropská unie odmítla jako neplatné. Zábor Krymu Ruskem neuznává drtivá většina států světa. Na poloostrově žije podle ruských údajů z roku 2021 kolem dvou milionů lidí. Přes 65 procent obyvatel tvořili podle údajů z roku 2014 Rusové, asi 15 procent Ukrajinci a 12 procent krymští Tataři.

Situace v oblasti lidských práv se podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) zhoršila právě od ruské anexe; na pronásledování si stěžují hlavně krymští Tataři.