V Kanadě podle dat CIFFC hoří lesy na více než 1000 místech, přičemž zhruba 650 ohňů nemají hasiči pod kontrolou. Požáry zuří napříč kanadským územím, nejvýrazněji je však aktuálně zasažena provincie Britská Kolumbie, kde evidují přes 350 nekontrolovaných ohnisek.

Požáry se letos rozhořely nebývale brzo a už v červnu překonaly dřívější rekord v rozsahu území spáleného za celý rok. Tím bylo 73.000 kilometrů čtverečních zasažených v roce 1989. Nyní se součet blíží k dvojnásobku, zatímco do konce tradiční sezóny požárů zbývají ještě asi dva měsíce.

Plameny se většinou šíří v odlehlých oblastech, kde nezpůsobují rozsáhlé škody na majetku či ztráty na životech, od začátku roku si však vyžádaly evakuace desetitisíců obyvatel. Minulý týden museli opustit domovy obyvatelé města Osoyoos u hranic se Spojenými státy, když se v okolí rozšířil požár, který vypukl na americké straně. Podle zpravodajské společnosti CBC se někteří evakuovaní mohli na začátku týdne vrátit díky příznivé změně větru.

Šíření ohně v kanadských lesích letos napomáhá teplé a suché počasí, napsal v nedávné analýze deník The New York Times (NYT). Podmínky příhodné pro vznik a postup plamenů jsou podle expertů v Severní Americe čím dál rozšířenější v důsledku globálních klimatických změn poháněných spalováním fosilních paliv a dalšími lidskými aktivitami.

Studie přímo spojující klimatickou změnu s letošními lesními požáry zatím nebyly vypracovány, avšak sezóna požárů roku 2023 se odvíjí v souladu s tím, jak vědci rozumějí dopadům globálního oteplování na tento jev, píše NYT.

Na boji proti kanadským ohňům se podílejí posily z různých částí světa včetně stovek hasičů z Evropské unie nebo skoro 2000 záchranářů z USA. Vzhledem k rozsahu problému se však některá odlehlá ohniska hasiči ani nepokoušejí dostat pod kontrolu. Tři hasiči a jeden pilot vrtulníku během července přišli o život.