Investigativní novinář Christo Hrozev nicméně Agentstvu sdělil, že podle jeho názoru Putin s výměnou souhlasil jenom na oko a mohl se tím snažit odvést pozornost od plánů na Navalného vraždu. Další možností je, že chtěl dovést jednání téměř do konce a počkat, až Berlín odsouhlasí výměnu ruského občana a pracovníka ruských tajných služeb Vadima Krasikova vězněného v Německu, a poté navrhnout výměnou za Krasikova jiného vězně než Navalného.

Zdroje portálu se navíc shodují, že Navalnyj nebyl jediným vězněm, o jehož výměně se jednalo. Ruská strana podle nich uvažovala také o tom, že USA vydá novináře The Wall Street Journal Evana Gershkoviche nebo příslušníka americké námořní pěchoty ve výslužbě Paula Whelana.

Během jednání se údajně hovořilo i o výměně ruského podnikatele Vladislava Kljušina napojeného na Kreml, který je vězněn v USA za zneužívání informací získaných při hackerských útocích. Jiný zdroj se ale domnívá, že Putinovi záleželo hlavně na vydání Krasikova. Jeho výměnou by prezident lidem jako on demonstroval, že se nemusejí ani při plnění těch nejnelidštějších příkazů obávat, že je režim nechá samotné čelit následkům.

O výměně vězňů se podle Agentstva jednalo minimálně od jara loňského roku. O tom, že byl Navalnyj předmětem jednání, informovaly po jeho úmrtí i jeho spolupracovnice Kira Jarmyšová a Marija Pevčichová. Večer 15. února jsem dostala potvrzení, že jednání jsou v závěrečné fázi. Dne 16. února byl Alexej zabit, uvedla Pevčichová. Úmrtí opozičního představitele přitom Jarmyšová dala do souvislosti s jednáními. Putin podle ní neunesl představu, že by se Navalnyj ocitl na svobodě.