Muslimové v Británii historicky tíhnou spíše k labouristům než konzervativcům, píše ve své analýze stanice Al-Džazíra. V Londýně se jich nicméně řada od strany odklonila; někteří už v prvních dnech po začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, když šéf labouristů Keir Starmer poskytl rozhovor stanici LBC a mimo jiné řekl, že Izrael měl právo provádět blokádu Pásma Gazy s omezením dodávek potravin, vody a paliva. Své výroky později změnil a uvedl na pravou míru, podle něj šlo o nedorozumění.

Pro mě to byl moment, kdy mě ta strana přestala zastupovat, řekla Al-Džazíře Sophia Naqviová, britská muslimka, která byla členkou Labouristické strany po zhruba deset let. Se stranou byli spříznění rovněž její otec a děd.

Opoziční labouristé nicméně podle středečního průzkumu veřejného mínění nad vládními konzervativci udržují jasné vedení navzdory nevoli části muslimských voličů. Volby v Británii se budou s největší pravděpodobností konat koncem letošního roku. Kdyby se konaly nyní, Starmerova strana by získala 42 procent hlasů a 452 křesel v 650členné Dolní sněmovně. Zvítězila by tak s ještě výraznějším náskokem než ve volbách z roku 1997, kdy do premiérského křesla na deset let usedl Tony Blair.

Británie pokládá palestinské hnutí Hamás za teroristickou organizaci a uznává právo Izraele na sebeobranu. Jak konzervativci, tak labouristé však stále hlasitěji volají po nutnosti humanitárního příměří kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy, kde už při bojích zahynulo přes 28.600 Palestinců, z toho podle úřadů ovládaných Hamásem většina civilistů. Britská vláda i opozice jsou současně zastánci takzvaného dvoustátního řešení konfliktu, který počítá se vznikem samostatné Palestiny na územích Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy.