I podle eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové musí Evropská unie jednat rychleji při řešení návratů neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Ti, kteří by mohli představovat bezpečnostní hrozbu, by měli být donuceni odjet.

Podobně se vyjádřila již ve středu i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dosud podle ní platilo, že jednotlivci považovaní za bezpečnostní hrozbu, kteří neuspěli s žádostí o azyl, byli požádáni, aby země opustili dobrovolně. To musíme urgentně změnit. Evropská komise v této souvislosti navrhla, že členské státy musí mít pravomoc osobu považovanou za bezpečnostní hrozbu donutit, aby odešla, řekla von der Leyenová. Musíme to být my, Evropané, kdo si určí, kdo přichází do EU a za jakých okolností, dodala.

Tunisan, který v pondělí útočil v Bruselu a zabil dva švédské fotbalové fanoušky, žádal poprvé o azyl v Belgii v roce 2019, o rok později byla jeho žádost zamítnuta. Od té doby pobýval v zemi nelegálně. Belgické úřady ale o střelci podle všeho poprvé dostaly zprávu už v červenci roku 2016 od policie z jiné nejmenované země s tím, že měl mít radikalizovaný profil a že zvažoval boj za svatou válku (džihád). Přesto jeho jméno nebylo přidáno na federální seznam potenciálních teroristů, který začal být vytvářen po útocích na bruselské letiště a metro z roku 2016.

Belgická státní tajemnice pro otázky azylu a migrace Nicole de Moorová dnes uvedla, že pachatel pondělního útoku žádal o azyl dokonce ve čtyřech evropských zemích a vždycky byl odmítnut. Stejně ale v Belgii zůstal a úřady ani neznaly adresu jeho pobytu. Jak de Moorová v této souvislosti zdůraznila, právě s řešením těchto a podobných problémů by měl pomoci nyní dojednávaný migrační balíček. Ten na začátku října schválili zástupci členských států EU a nyní je potřeba, aby byla ve spolupráci s Evropským parlamentem dojednána jeho konečná podoba. Právě dojednání tohoto balíčku je podle belgických představitelů prioritou jejich předsednictví v Radě EU, které začíná od ledna 2024.

Europoslanci nyní projednávají i takzvanou návratovou směrnici, která se zabývá právě návraty neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Místopředseda EK Schinas v této souvislosti zkritizoval členy EP, že k normě zatím nezaujali stanovisko a celé projednávání se tak prodlužuje. Nizozemská europoslankyně Tineke Striková, která je zpravodajkou legislativy, ale označila za velmi nebezpečné a velmi nespravedlivé, když komise tvrdí, že by k útoku v Bruselu nedošlo, pokud by už návratová směrnice platila. Členské státy by mohly mnohem efektivněji využívat stávající návratovou směrnici z roku 2008, řekla Striková serveru Politico.