Rzeczpospolita podotýká, že to bude mít dopady na vnitropolskou politiku, ale ještě větší na tu evropskou. Slábnoucí (německý kancléř) Olaf Scholz a (francouzský prezident) Emmanuel Macron, pro kterého volby byly pokořením, v Tuskovi budou muset vidět hráče těžké váhy, píše polský deník. Dodává, že hodně záleží na výsledcích předčasných parlamentních voleb ve Francii, které Macron vyhlásil v reakci na volební debakl své strany. V Paříži po nich může vzniknout euroskeptická vláda, což není ohrožením jen pro EU, ale i pro Výmarský trojúhelník, tedy platformu pro posílenou spolupráci mezi Francií, Německem a Polskem. Trojúhelník se může změnit v bipolární uskupení a Berlín a Varšava budou muset stavět širší evropskou koalici. A nemusí to být podle diktátu samotného Scholze. Stejně tak to může být pod diktátem nového hráče těžké váhy. Polského premiéra Donalda Tuska, píše Rzeczpospolita a Tuska nazývá kladivem na populismus.

Premiér jako lídr na evropské úrovni bude chtít využít slabosti současných nejvlivnějších hráčů, jako je Scholz nebo Macron, řekla v rozhlasové stanici TOK FM politoložka Agnieszka Cianciarová z Polské akademie věd. Předpokládá, že díky volebnímu vítězství Tuskem vedené Občanské koalice bude mít Polsko silný hlas při rozhodování o nejdůležitějších postech v EU. S klidem můžeme počítat s funkcí velmi důležitého eurokomisaře, uvedla Cianciarová.

Občanská koalice v nedělních volbách získala 37,1 procenta hlasů, opoziční euroskeptické Právo a spravedlnost 36,2 procenta hlasů. Třetí skončila krajně pravicové Konfederace s asi dvanáctiprocentní podporou.

Nedělní volby byly prvními, které Občanská koalice vyhrála od roku 2014. Desáté volby v řadě už Právo a spravedlnost nevyhrálo, připomíná liberální Gazeta Wyborcza, která tento fakt považuje za jedinou dobrou zprávu z nedělního hlasování. Upozorňuje na dobrý výsledek protievropské, nacionalistické, xenofobní a často protiukrajinské a proruské Konfederace.

Z Polska pojede do Štrasburku a Bruselu silná skupina lidí, kteří chtějí rozbíjet EU zevnitř. Mnozí z nich, také v Právu a spravedlnosti, sní o vystoupení Polska z EU, nebo přinejmenším o takovém oslabení unijních institucí, aby jejich existence neměla pro společenství větší význam, píše Gazeta Wyborcza. A slabá EU sužovaná vnitřními konflikty je snem (ruského prezidenta Vladimira) Putina a ekonomicky agresívní Číny, upozorňuje deník.